
Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence
12. 02. 2020
Dne 3. února se v Mezinárodním konferenčním centru Megaron v řeckých Aténách konal Den otevřených dveří Projektu lidského mozku (Human Brain Project). Na akci dorazily stovky návštěvníků, aby se dozvěděly nejnovější trendy v oblasti neurověd, lékařského výzkumu, neuromorfického programování, neurorobotiky i souvisejících výzkumných infrastrukturách.
Projekt lidského mozku je desetiletá evropská výzkumná iniciativa, od roku 2013 financovaná díky evropskému programu pro budoucí a vznikající technologie (FET Flagship Programme, Future and Emerging Technologies initiative). Projekt v přepočtu za 30 miliard korun plánuje vytvořit superpočítač s výkonem podobným lidskému mozku. Mohl by umět zodpovědět naléhavé otázky, jak mozek řídí myšlení a paměť, interpretuje smyslové vjemy, a co se stane, když se něco pokazí.
Podle vědecké ředitelky Projektu lidského mozku Katrin Amunts se projekt zaměřuje na vybudování výzkumné infrastruktury se synergiemi mezi neurovědou, medicínou a moderními informačními technologiemi. „Náš hlavní přínos k neurovědám a programování simulace mozku je infrastruktura EBRAINS,“ řekla Katrin Amunts.
Prezident Pavlopoulos zahájil Den otevřených dveří
Záštitu Dni otevřených dveří Projektu lidského mozku udělil prezident Řecké republiky Prokopios Pavlopoulos. Jeho uvítací řeč, ve které mluvil o různých aspektech studia lidského mozku od starověku až po současnost, si přišlo poslechnout více než 800 účastníků. „Průlom v porozumění lidskému mozku přinese umělá inteligence,“ zdůraznil prezident Pavlopoulos. Je jasné, že moderní výpočetní technologie již dnes nabízejí přínosy v oborech jako je např. psychologie a budoucnost bude směřovat k vývoji nových diagnostických a terapeutických nástrojů při poruchách mozku.
Jan Hrušák diskutoval principy FAIR dat
Předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR se účastnil sekce věnované výzkumným a datovým infrastrukturám. Mluvil o roli interdisciplinarity ve výzkumných infrastrukturách, která může napomoci řešení kritických otázek nejen v neurovědách. O výzkumných infrastrukturách a e-infrastrukturách, které jsou součástí širšího ekosystému, v němž se podporuje excelentní věda.
„Výzkumné infrastruktury produkují nejen kvalitní výzkumná data, která jsou jádrem práce vědeckých týmů po celém světě, ale rozvíjí i nové možnosti a znalosti zaváděním zásad otevřeného přístupu k výzkumným výsledkům na základě principu FAIR (Findable, Accessible, Interoperable and Re-usable). V tomto jsou výzkumné infrastruktury nenahraditelné při koncipování European Open Science Cloud (EOSC),“ řekl Jan Hrušák.
Human Brain Project Summit
Po Dni otevřených dveří následoval Summit Projektu lidského mozku. Na třídenním shromáždění projektového konsorcia se sešlo na 500 vědců ze 132 univerzit, fakultních nemocnic a výzkumných center po celé Evropě.
“Řečtí vědci mají klíčovou roli při vyvíjení infrastruktury Projektu lidského mozku. To, že se Den otevřených dveří konal právě v Řecku má obrovskou symbolickou hodnotu pro místní vědeckou komunitu v oblasti neurovědy a informatiky,“ uvedl hostitel Dne otevřených dveří a Summitu generální ředitel Athena Research Center Yannis Ioannidis.
Více informací: HBP Summit & Open Day website
Připravila: Vlaďka Coufalová, Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Photo: Athena RC
Přečtěte si také
- Čeští vědci spolupracují na vývoji ekologických a levných solárních článků
- Nebezpečné látky obsažené v náplních elektronických cigaret poškozují plíce
- Nový vodíkový elektrolyzér ukládá energii z obnovitelných zdrojů
- Chemičkou jsem se chtěla stát už od čtrnácti let, říká Adéla Šimková
- Vědci vyvinuli novou kontrastní látku, která pomůže včas odhalit skryté nemoci
- Rostliny v sobě mají neuvěřitelné chemické bohatství, říká Tomáš Pluskal
- Krotitelé molekul: vědci objevili, jak zvýšit kapacitu molekulárních čipů
- Od vynálezu k praxi. Firma vyzkouší metodu jednodušší výroby metanolu
- Badatelé představili 3D materiály pro rekonstrukční a plastickou chirurgii
- Proč se Země a Venuše vyvinuly odlišně? Napoví mise, jíž se účastní i Češi
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.