Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
05. 09. 2019
V únoru 2019 vyzvalo výzkumné centrum ELI Beamlines vědeckou komunitu, aby předložila návrhy k realizaci výzkumných projektů v experimentální hale E1, která slouží k výzkumu týkajícímu se aplikací v molekulárních, biomedicínských a materiálových vědách. Šlo o takzvanou Výzvu 0 – vůbec první výzvu, již centrum ELI Beamlines pro externí uživatele vypsalo. Jejím účelem bylo především zahájit experimenty s využitím technologií, které jsou již v provozu v experimentální hale E1, a otestovat je.
“Experimentální hala E1 byla koncipována jako velmi variabilní prostor poskytující hned několik unikátních vědeckých instrumentů využívajících vysokorepetiční laserové zdroje a díky spolupráci s externími uživateli se nám ji podařilo uvést do plného provozu,” říká vedoucí výzkumného programu Jakob Andreasson.
Výzva se setkala s velkým ohlasem a o experimentování na ELI Beamlines projevilo zájem hned několik týmů z celého světa (USA, Německo, Itálie, Velká Británie, Rusko, Švédsko, Polsko, Maďarsko a Česká republika). Velmi rychle se naplnil veškerý disponibilní výzkumný čas na daném zařízení a experimenty se uskutečnily v období od června do září 2019.
"První úspěšně provedené experimenty představují pro ELI Beamlines skutečný milník na cestě ke splnění naší mise zpřístupnit vědecké komunitě bezprecedetní možnosti pro nově navrhované experimenty," dodává Roman Hvězda, manažer ELI Beamlines.
Jako příklad za všechny lze uvést experiment na elipsometru, který proběhl v červnu na koncové stanici ELIps v experimentální hale E1. Uživatelský tým sestával ze dvou výzkumných skupin, z nichž první pracovala pod vedením prof. Stefana Zollnera z New Mexico State University v USA, a druhou skupinu vedl dr. Luca Poletto z Ústavu fotoniky a nanotechnologií v Padově. Obě skupiny spolupracovaly s vědci z experimentálních týmů ELI Beamlines vedenými Shirly Espinozou, Jaroslavem Nejdlem, Tomášem Lastovičkou a Pavlem Bakulem. Experimenty proběhly na vzorcích zlata a křemíku s využitím energií mezi 31-70 eV. Druhé kolo experimentů bude následovat na vzorcích germania, niklu a stroncia v září tohoto roku.
Další uživatelská skupina vědců byla z Maďarska. Jejich experiment se jmenoval „Femtosecond Stimulated Raman Spectroscopy“, což je technika, která umožňuje studovat molekulární vibrace, pohyb, strukturu a mechanismy chemické reakce v čase. Koordinátorem byl Miroslav Klotz z experimentálního týmu ELI Beamlines.
Další výzvy pro uživatele plánuje ELI Beamlines vyhlásit na podzim tohoto roku. Více informací zde: www.eli-beams.eu/uzivatele.
Připravila: Zdislava Lojdová, ELI Beamlines
Foto: ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
- IDEA CERGE-EI zve na přednášku o odborném vzdělávání
- Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR
- Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby
- Nová metoda mapování elektrostatického pole molekul se submolekulárním rozlišením
- Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
- Odkud a kam putují nepůvodní rostliny
- Americký astronaut bude přednášet v Praze
- Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.