Riziko šíření požáru je v ČR velké a trvá nezvykle dlouho
03. 09. 2024
Riziko šíření požáru je v současnosti v Česku velké a na jižní Moravě velmi vysoké. Vyplývá to z předpovědi, která je několikrát denně aktualizovaná na webu FireRisk. Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe je současná situace neobvyklá tím, jak dlouhé je nepřetržité období s vysokým požárním rizikem a že se jedná o část roku, v níž takto příznivé podmínky pro šíření požáru vegetace nejsou úplně běžný jevem.
Vliv na to, že nyní hrozí v české krajině vysoké riziko šíření požárů, má více faktorů. „Díky deštivému jaru a průměrnému létu máme relativně bujnou sezonní vegetaci v podrostu, například v podobě trav. Ty nyní dozrály a uschly, nebo začínají usychat,“ řekl Miroslav Trnka. Několik týdnů po sobě také, obzvláště na jižní Moravě, pršelo jen málo a jemné palivo, tedy drobné větve a mrtvá biomasa v bylinném patru, je suché. „Podle dat z našich 125 stanic se vlhkost tenkého mrtvého dřeva pohybuje pod 15 procenty, na řadě míst dokonce pod deseti procenty,“ doplnil vědec.
Tyto faktory v kombinaci s větrným počasím začínajícího podzimu znamenají neobvykle setrvalé riziko především na jižní Moravě a také ve středních Čechách. Většinou přitom trvá tak velké riziko dva až tři dny a pak je vystřídá příznivější počasí. „Aktuální předpověď zejména pro východ republiky signalizuje, že vysoké stupně rizika šíření požárů mohou trvat až do soboty a nemusí ustoupit ani na počátku příštího týdne. Data ukazují, že o něco dříve by riziko mohlo klesnout v západní části České republiky,“ uvedl Miroslav Trnka.
Významně se riziko zvýšilo v posledním týdnu, kdy v Česku pršelo jen málo a lokálně a teploty přesahovaly na většině území často 30 stupňů. Podobné horké a suché počasí má trvat ještě několik dnů. „Proudí k nám horký vzduch od jihu,“ shrnul po řadu dnů neměnnou situaci klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček.
Podle Trnky je při pohledu na mapy, které vznikají jako součást projektu Clim4Cast, zřejmé, že Česko je součástí většího regionu, který v současnosti trpí značným suchem. „Stejné problémy mají i další regiony, které jsou blíže jižní Moravě,“ poukázal Trnka.
Jsou však i další regiony v Evropě, které jsou na tom ještě výrazně hůře, ať už jde o centrální část Balkánského poloostrova, Španělsko či Ukrajinu. Sucho a požáry letos trápily i Středomoří, ovšem ne nijak dramaticky víc než v minulosti. „Jiné bylo, že velké požáry zachvátily hustě obydlenou oblast okolo Atén. Sezóna požárů však ještě neskončila a je brzo hodnotit, jaká je proti těm minulým,“ řekl Trnka.
Aktuální předpověď portálu FireRisk
Kontakt:
prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe
trnka.m@czechglobe.cz
Přečtěte si také
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.