Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly

12. 04. 2024

Kašperské Hory – město plné zlata a skvělých příležitostí… Muzeum seismometrie provozované Geofyzikálním ústavem AV ČR je vzdáleno jen pár kilometrů od centra města. Nachází se v nově zrekonstruované budově seismické observatoře, kde jsou k vidění historické seismometry a registrační aparatury. Součástí prohlídky je rovněž dobrodružná procházka štolou Kristýna, kde se dříve těžilo zlato. Seismická stanice byla založena v šedesátých letech 20. století a jde o jednu z nejcitlivějších světových stanic, která má vynikající podmínky pro registraci dlouhoperiodických seismických signálů.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Seismická stanice Kašperské Hory se nachází nedaleko stejnojmenného šumavského města „plného zlata a skvělých příležitostí“. Založena byla v šedesátých letech 20. století a jde o jednu z nejcitlivějších světových stanic, která má vynikající podmínky pro registraci dlouhoperiodických seismických signálů.

Stanice je umístěna v bývalé zlatonosné štole Kristýna hluboko ve skále v údolí Zlatého potoka. Geofyzikální ústav AV ČR v areálu provozuje Muzeum seismometrie, kde si mohou návštěvníci prohlédnout historické seismometry či záznamové aparatury a dozvědět se zajímavosti o vzniku zemětřesení, historii jejich měření a načerpat další informace o těžbě zlata a wolframu v přilehlé štole.

Prostory muzea byly po řadu let jen provizorní, a tak od jara až do konce roku 2022 probíhala na stanici zásadní rekonstrukce. Na místě, kde dlouhá desetiletí stála původní „dřevěnka“, vyrostla „dřevěnka“ nová. Na snímku původní budova před rekonstrukcí.

Moderní háv dostalo zázemí pro badatele, prostor pro veřejnost, přednáškový sál i místnosti muzea s historickými i moderními přístroji.

Po předchozí rezervaci je možné absolvovat prohlídku i s průvodcem – na snímku Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Z větší části se rekonstrukce hradila z projektu Prezentace hornictví a moderního výzkumu horninového prostředí v oblasti Šumavy a Bavorského lesa z evropského programu regionálního rozvoje, ale přispěla také Akademie věd ČR.

V Muzeu seismometrie si mohou návštěvníci prohlédnout historické seismometry či záznamové aparatury a dozvědět se zajímavosti o vzniku zemětřesení, historii jejich měření a načerpat další informace o těžbě zlata a wolframu v přilehlé štole.

Součástí prohlídky muzea je i procházka útrobami štoly Kristýna, kde je možné natrefit třeba i na netopýry.

Každý návštěvník musí mít helmu, aby se nezranil o nízké stropy.

Do trvalého provozu byla stanice uvedena na Silvestra roku 1960. Fungovat tedy začala hned v roce následujícím.

V současné době je zdejší stanice součástí České regionální seismické sítě a také mezinárodní sítě stanic. Zaznamenává zemětřesení i z dalekých krajů, například Japonska, Nového Zélandu nebo Chile.

Naměřená data se používají k určení základních údajů o zemětřeseních, jako je poloha epicentra, hloubka ohniska, čas vzniku a velikost otřesu, následně pak přispívají i k výzkumu stavby nitra naší planety.

Kašperské Hory patřily ve středověku a raném novověku díky bohatým ložiskům zlata mezi nejvýznamnější hornická města v Čechách.

Návštěva muzea a prohlídka štoly jsou vhodné i pro rodiny s dětmi. Své si tu najdou malí i velcí, laikové i odborníci.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly

Prostory muzea byly po řadu let jen provizorní, a tak od jara až do konce roku 2022 probíhala na stanici zásadní rekonstrukce. Na místě, kde dlouhá desetiletí stála původní „dřevěnka“, vyrostla „dřevěnka“ nová. Na snímku původní budova před rekonstrukcí.

A takto dnes vypadá nová budova.

Moderní háv dostalo zázemí pro badatele, prostor pro veřejnost, přednáškový sál i místnosti muzea s historickými i moderními přístroji.

Po předchozí rezervaci je možné absolvovat prohlídku i s průvodcem – na snímku Aleš Špičák z Geofyzikálního ústavu AV ČR.

Z větší části se rekonstrukce hradila z projektu Prezentace hornictví a moderního výzkumu horninového prostředí v oblasti Šumavy a Bavorského lesa z evropského programu regionálního rozvoje, ale přispěla také Akademie věd ČR.

V Muzeu seismometrie si mohou návštěvníci prohlédnout historické seismometry či záznamové aparatury a dozvědět se zajímavosti o vzniku zemětřesení, historii jejich měření a načerpat další informace o těžbě zlata a wolframu v přilehlé štole.

Součástí prohlídky muzea je i procházka útrobami štoly Kristýna, kde je možné natrefit třeba i na netopýry.

Každý návštěvník musí mít helmu, aby se nezranil o nízké stropy.

Do trvalého provozu byla stanice uvedena na Silvestra roku 1960. Fungovat tedy začala hned v roce následujícím.

V současné době je zdejší stanice součástí České regionální seismické sítě a také mezinárodní sítě stanic. Zaznamenává zemětřesení i z dalekých krajů, například Japonska, Nového Zélandu nebo Chile.

Naměřená data se používají k určení základních údajů o zemětřeseních, jako je poloha epicentra, hloubka ohniska, čas vzniku a velikost otřesu, následně pak přispívají i k výzkumu stavby nitra naší planety.

Kašperské Hory patřily ve středověku a raném novověku díky bohatým ložiskům zlata mezi nejvýznamnější hornická města v Čechách.

Návštěva muzea a prohlídka štoly jsou vhodné i pro rodiny s dětmi. Své si tu najdou malí i velcí, laikové i odborníci.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter