Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?

Za uplynulých 20 let prošly stážemi Otevřené vědy v některém z ústavů Akademie věd ČR více než dvě tisícovky studentů, většinou středoškoláků. O stáže je každým rokem velký zájem. Nejžádanějšími obory jsou tradičně biologie, chemie a medicína. Stále větší pozornost si ale získávají také humanitní obory. Například historie nebo psychologie. Pojďte s námi nahlédnout do neurolingvistické laboratoře Psychologického ústavu AV ČR a podívat se, jak taková stáž vypadá.

Celkem strohá světlá místnost vybavená gaučem a křesílky, dvěma psacími stoly a židlemi na první pohled nepřipomíná neurolingvistickou laboratoř. Že se zde někdo věnuje výzkumu mozkové činnosti, napoví až nepříliš velký přístroj v rohu, o kterém se záhy dozvídám, že slouží k zachycení elektrické aktivity mozku neboli EEG. Jak funguje, zjistím o pár desítek minut později doslova na vlastní kůži.  

Studentky Kristýna Kedrová a Kateřina Šebestová sedí vedle sebe na gauči a zvědavě se usmívají, čekají, co se bude dít. Třetí do party Hana Trubačíková na místě ještě není, protože při domlouvání termínu a času se několikrát (i kvůli nám) měnil plán a zřejmě došlo k menšímu informačnímu šumu. Letošní maturantka Kateřina přijela z Klatov, třeťačka Kristýna z Českého Krumlova a taktéž třeťačka Hana sedí v autobusu z Brna.

Studentky Kateřina Šebestová, Hana Trubačíková a Kristýna Kedrová (zleva) si pročítají časopisy Akademie věd A / Magazín a A / Easy.

Rytmus jazyka
Studentky se dnes mají se svou lektorkou, neurolingvistkou Kateřinou Chládkovou z Psychologického ústavu AV ČR, ale i spolu navzájem osobně potkat teprve podruhé (text vznikal v březnu 2024, pozn. redakce). Stáže Otevřené vědy se obecně konají vždy od ledna do listopadu, ale jejich konkrétní podoba i časové vymezení je velmi individuální. Minimálně by měly pokrývat osm hodin v měsíci.   

Téma, které si stážistky vybraly, nese název Naladění mozku na cizí jazyk pomocí hudby. „Hned mě téma zaujalo, už dlouhou dobu se totiž zajímám o psychologii a taky mě hodně baví učit se jazyky, takže mi přišlo jako skvělá kombinace,“ říká Kristýna Kedrová.

Přemýšlím, o co na stáži asi půjde, a vzpomínám si, jak nám angličtinář na střední škole zpestřil výuku poslechem a rozborem jednoho hitu od kapely U2. Zdá se, že melodie zřejmě napomáhají procesu učení cizího jazyka. Jenže jak přesně? Co se děje v mozku, když vnímáme rytmus, který je pro každý cizí jazyk trochu odlišný? A mohlo by nám k osvojení angličtiny nebo francouzštiny napomoci třeba jen vyťukávání v rytmu typickém pro daný jazyk?

I na tyto otázky se studentky pokusí odpovědět a cestu k odpovědím si postupně společně prošlapou. „Přesná podoba stáže se právě rodí. Vymýšlíme a sestavujeme spolu experiment, který nám pomůže vztah mezi rytmem, mozkem a učením jazyka lépe pochopit,“ vysvětluje Kateřina Chládková.

Experiment
Na dnešním setkání si studentky měly vyzkoušet, jak se obsluhuje EEG přístroj. Hana měla hrát figurantku, které Kateřina s Kristýnou nasadí čepici se senzory. Jenže Hana sedí stále v autobuse, a tak se role figurantky zhostím trochu nečekaně já.

Usedám na židli ke stolu, na kterém stojí monitor počítače. Lektorka Kateřina na něm pouští dokumentární film o přírodě, aby se moje oči měly na co dívat a mozek co zpracovávat. Stážistky Kateřina s Kristýnou mi zkoušejí správně nasadit čepici a připevnit senzory. Aby přístroj dobře přijal signál mozkové aktivity, musí mi dát trochu gelu pod vlasy. Jsem poněkud nervózní a zároveň se bavím. Ne však víc než kolegyně fotografka, která se mému novému looku hlasitě směje.

„Nemusíte se bát, dnes ještě žádný experiment nepoběží,“ uklidňuje mě Kateřina Chládková. „Zatím je to jen na zkoušku. Podíváme se, jestli fungují senzory. Když zamrkáte očima, uvidíte, jak křivka na monitoru letí nahoru a dolů, zaznamenává přesně vaši oční aktivitu,“ ukazuje nám.  

Role figurantky se zhostila autorka textu. Na hlavě má čepici se senzory, pohyby očí snímají další čidla na obličeji. Lektorka Kateřina Chládková sleduje monitor počítače s křivkou EEG.

Vášeň pro výzkum
Studentky k práci přistupují s viditelnou radostí. „Jsem velký nadšenec do psychologie a poslední dobou mě hodně začala bavit i neurobiologie a kognitivní vědy, takže mi tato stáž přišla jako skvělá kombinace,“ říká Kateřina Šebestová, která „nestážuje“ poprvé. Už loni se částečně podílela na předešlém projektu své nynější školitelky a zároveň vypomáhá v Národním ústavu duševního zdraví.

Ani pro lektorku to není první zkušenost se stážisty a stážistkami, pracuje s nimi už několikátým rokem a jak sama říká, pořád ji to „strašně baví“. Občerstvuje ji kontakt s mladými studenty a studentkami, kteří jsou plní nekonvenčního myšlení, pokládají jí nečekané dotazy a otevírají úplně nové perspektivy: „Oni přemýšlejí leckdy divoce a velmi nápaditě, jak se říká ‚out of the box‘ a pro mě je to velmi obohacující.“

Nelehký výběr
Nejtěžší pro ni je vybrat si ze záplavy přihlášek ty nejlepší, protože se většinou hlásí opravdu velmi kvalitní zájemci. „Velkou roli pro mě hraje motivační dopis. Oceňuji, když není napsaný jednotně pro několik stáží najednou, chápu, že to někteří studenti zkoušejí na více místech, ale já chci opravdu jen ty, kteří mají zájem o moje konkrétní téma,“ říká lektorka.

Mezitím se k nám připojuje Hanka, studentka Jarošky, jak se přezdívá brněnskému gymnáziu na třídě Kapitána Jaroše. Shodou okolností měla mírné zpoždění i při odesílání přihlášky na stáž. „Viděla jsem, jak v přihlašovacím systému naskakují počty přihlášených. Vypadalo to, že budu třeba padesátá sedmá nebo osmá v pořadí. Po pravdě jsem ani nepočítala s tím, že mě v takové konkurenci vyberou, ale když mi přišla zpráva, že jsem se na stáž dostala, byla jsem strašně moc šťastná,“ vzpomíná Hana.  

Stáže Otevřené vědy začínají v lednu a ukončuje je velká studentská konference v listopadu. Letos se bude konat v rámci festivalu Týden Akademie věd ČR.

Na rozdíl od Kateřiny a Kristýny ji k tématu nepřitáhla psychologie jako spíš kombinace lingvistiky a matematiky, která ji velmi zajímá; chtěla by se něčemu podobnému v budoucnosti věnovat. Na první pohled je znát, že všechny tři dívky spojuje zápal pro věc a odhodlání zabývat se ve volném čase aktivitami, které jim pomůžou v dalším studijním a profesním životě.

Studentky mi opatrně sundávají senzory a čepici, kterou je potřeba vyčistit a připravit pro další použití, příště už snad „naostro“ i s experimentem. Fotografka ještě udělá několik závěrečných snímků a pak už se se stážistkami i lektorkou loučíme. Čeká je ještě hodně práce.

Jejich nejbližším milníkem je promyslet a sestavit experimenty, které je dovedou k zajímavým výsledkům. „Jedním z cílů je zjištění, jestli je možné s použitím hudby, respektive takzvaného rytmického primingu naladit lidský mozek na nový cizí jazyk. Pokud by se nám podařilo přijít i s nějakými doporučeními, jak se efektivněji učit jazyky, bylo by to skvělé,“ uzavírá Kateřina Chládková.

Text vyšel v časopise A / Easy 1/2024 (ke stažení zde).

Letos Psychologický ústav AV ČR vypsal stáž na téma: Na cestě do vesmíru: analogické studie v izolovaném, omezeném, extrémním a neobvyklém prostředí. Přihlášky bude přijímat vědkyně Iva Poláčková Šolcová.

Stáže nabízejí ale i lektoři v dalších vědních oblastech. Podívejte se na jejich seznam na stránkách Otevřené vědy. Vyhledávat tam lze podle jednotlivých ústavů Akademie věd, oboru, ale i podle místa konání stáže. ty se totiž zdaleka nekonají pouze v hlavním městě, ale také třeba v Českých Budějovicích, Brně, Liběchově nebo Novém Hrádku.

Poslechněte si také epizodu Podcastu Akademie věd věnovanou Otevřené vědě. Uslyšíte s ní rozhovor podcasterky Jitky Kostelníkové s lektorkami Otevřené vědy, Irenou Adámkovou z Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR a Markétou Fílovou z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Zkušenosti z pohledu studenta přináší absolvent 3 stáží Štěpán Tomek, který prozradí, jak vyplnit přihlášku, aby měla co nejvíc šancí na úspěch.   

Přečtěte si také rozhovor s vědcem a bývalým stážistou Otevřené vědy Martinem Jindrou z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR s názvem Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
• Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
• Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
• Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
• Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
• Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
• Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
• Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
• Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
• A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi