Střední Evropa pomalu vysychá, potvrdily to letokruhy stromů

Citelné horko v letních měsících trápí obyvatele Česka už mnoho let. Problém to není jen z hlediska osobního komfortu, sucha zasahují především do zemědělství, a jsou tak závažným ekonomickým fenoménem. Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, dvou brněnských univerzit a pracovišť v Německu a Švýcarsku z analýzy uhlíku a kyslíku v letokruzích stromů napříč dvěma tisíciletími soudí, že aktuální situace je za celé období nejvážnější.

Zima se posledními záchvěvy mrazivého počasí loučí a příroda se pomalu připravuje na teplejší měsíce. S letošními zimními srážkami jsou meteorologové, přírodovědci i zemědělci zatím spokojení, vypadá to, že bohatá sněhová nadílka vytvořila dostatečnou zásobu vody v půdě.

Jestli to opravdu stačilo, se však teprve uvidí. Ani loni nebyl velký důvod ke chmurám, zato léta 2018 a 2019 mají mnozí v paměti jako období úmorných veder, podprůměrných srážek, a tím pádem nebývalého sucha.

Porovnání červencových dat v letech 2019 (nahoře) a 2020 na portálu Intersucho

Monitoring portálu Intersucho, na němž se podílí Ústav výzkumu globální změny AV ČR a který stojí na třech pilířích – modelu vodní bilance, sítě expertních zpravodajů přímo v terénu a satelitních snímcích –, přinášel stále naléhavější obrázky půdního sucha ve střední Evropě. V souvislosti s tím odborníci z mnoha sfér bili na poplach.

Že nevarovali naplano a situace je opravdu vážná, potvrzuje i aktuální studie vědců v čele s Ulfem Büntgenem z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a Univerzity v Cambridgi. Jeho tým porovnal periody sucha a vlhka v průběhu uplynulých 2110 let a dospěl k závěru, že období mezi lety 2015 a 2018 bylo zdaleka nejhorší. Své závěry publikoval v časopise Nature Geoscience

„Všichni jsme si vědomi, že poslední dobou se sešlo několik výjimečně teplých a suchých let po sobě, ale potřebovali jsme přesné rekonstrukce historických podmínek, abychom zjistili, jak tyto extrémy vypadají v porovnání s předchozími roky,“ říká Ulf Büntgen.

Svědectví stromů
Jak biologové zkoumali klima, jež ve světě panovalo před dvěma tisíciletími? Pomohly jim k tomu letokruhy stromů, a to i mrtvých. Už jen velikost, barva a kvalita jednotlivých přírůstků dokáže leccos napovědět o podmínkách, v jakých strom žil. Ještě přesnější je pak analýza stabilních izotopů uhlíku a kyslíku v příčném řezu kmene.

Vzorky dubu letního (nahoře) a dubu zimního. Šedé obdélníky označují části letokruhů použité pro analýzu izotopů z širších a užších letokruhů. Šipky naznačují šířku jarního dřeva (EW), letního (LW) dřeva a celého letokruhu (TRW).

„Zatímco hodnoty uhlíku závisejí na fotosyntetické aktivitě stromů, hodnoty kyslíku jsou ovlivněny spíše dostupností vody v půdě. Společně úzce korelují s hydroklimatickými podmínkami daného vegetačního období,“ vysvětluje expert na ekofyziologii rostlin Otmar Urban z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pod jeho vedením vědci prozkoumali 13 500 letokruhů ze 147 vzorků stromů. Nejstarší pocházejí z počátku prvního století před naším letopočtem, tedy zhruba doby, kdy žil slavný římský vojevůdce Julius Caesar, nejmladší má dataci z roku 2018. Všechny vzorky spojuje druh stromu a region. Jde o duby, které rostly na území České republiky, případně sousedního Bavorska. Historické vzorky poskytly přesně datované archeologické nálezy či dobové dřevěné konstrukce.

Vznikla tak dosud největší a nejpodrobnější databáze letokruhových údajů o hydroklimatických podmínkách ve střední Evropě, již odborníci hodlají nadále doplňovat o další položky.

Počasí jako na houpačce
Ve sledovaném období se přirozeně střídají etapy spíše suché s těmi běžnými i abnormálně vlhkými, dominuje však jasně postřehnutelný trend směřující k suššímu klimatu. Znamená to jediné – střední Evropa pomalu vysychá.

Rekonstrukce variability sucha za období posledních 2110 let ukazuje vysoce významný trend dlouhodobého vysychání krajiny.

To ovšem neznamená, že se musíme připravit na trvalé a všudypřítomné sucho. I nadále se budou střídat roky, kdy deště bude dostatek – možná víc, než bychom chtěli –, s obdobími s extrémním suchem, pravděpodobnost výskytu vysokých teplot a dlouhých epizod sucha se však bude stále zvyšovat.

Jak upozorňuje spoluautor studie bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, zrychlující pokles indexu sucha je obzvláště alarmující pro zemědělství a lesnictví. „Ve světle těchto výsledků je bezprecedentní odumírání smrkových lesů v oblastech zahrnutých v naší rekonstrukci logickým důsledkem,“ poznamenává.

Výzkumem sucha se Miroslav Trnka zabývá dlouhodobě. O tom, jaké klimatické výhledy máme v Česku a proč ke globální změně dochází, jsme s ním i jeho kolegy z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR hovořili v časopise A / Věda a výzkum 2/2017.

Fenoménu jsme se věnovali i v podcastu Katastrofální sucho a vinohrady na Vysočině z cyklu Věda na doma.

Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Intersucho, archiv Ústavu výzkumu globální změny AV ČR

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA