Tradiční novoroční představení AV ČR ve Státní opeře nabídlo Verdiho La traviatu
24. 01. 2025
Věda a umění patří k sobě, vzájemně se doplňují a pomáhají nám lépe rozumět světu kolem nás. O propojení vědeckého a uměleckého světa hovořila v úvodu tradičního novoročního představení ve Státní opeře ve čtvrtek 23. ledna 2025 předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Letos v březnu ve své funkci po osmi letech končí, svou řeč proto využila také k poděkování a rozloučení se s přítomnými hosty. Příští rok už by měl událost uvádět nově zvolený předseda Radomír Pánek.
Na programu večera bylo klasické dílo Giuseppe Verdiho La traviata, jedna z vůbec nejhranějších italských oper. Vypráví příběh kurtizány, do níž se zamiluje mladý Alfredo. Děj pak sleduje osudy dvojice i tragický konec jejich lásky. Libreto vzniklo na motivy románu Alexandra Dumase mladšího Dáma s kaméliemi.
„Titul opery La traviata můžeme přeložit jako Zbloudilá. A je příznačné, že je to právě umění a věda, které nám pomáhají se ve světě kolem nás vyznat a nebloudit,“ uvedla před představením předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Hosty přivítal také ředitel Národního divadla Jan Burian, který své předřečnici poděkoval za skvělou dlouhodobou spolupráci a předal jí kytici.
Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová se na novoročním představení loučila, po osmi letech v březnu končí v čele naší nejvýznamnější vědecké instituce a nahradí ji nově zvolený Radomír Pánek.
Pozvání Akademie věd ČR přijali a představení se zúčastnili první místopředseda Senátu Parlamentu ČR a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš s manželkou Evou, první místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Věra Kovářová, ministr financí Zbyněk Stanjura nebo vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová a další významní hosté.
Slavnostní novoroční představení se uskutečnilo díky podpoře generálního partnera IOCB Tech, transferové společnosti při Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, a dalších partnerů, kterými jsou Kardiologie Na Bulovce, Galerie Kodl a firmy Zeiss a Katchem. Poděkování patří také sponzorům Akant Art, Celtes a JFH + inženýring.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text i fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Musíme zlepšit podporu mladých kolegů, říká rostlinný genetik David Kopecký
- Jaké jsou zásady otevřené vědy pro pracoviště Akademie věd ČR?
- Držitelé Akademické prémie a prémie Lumina quaeruntur představí své výsledky
- Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd
- Zemřel František Šmahel, jeden z nejvýznamnějších evropských historiků
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Léčivá krása: vítězný snímek Vědy fotogenické zachycuje lék proti rakovině
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.