Zahlavi

V obchodech je riziko nákazy minimální. Pokud se dodržují hygienická opatření

09. 12. 2021

Za předpokladu, že lidé nosí respirátor a dezinfikují si ruce, se v obchodech nebo na poštách virus SARS-CoV-2 dlouho nedrží. Vědci kontrolovali povrchy, jichž se dotýkaly stovky lidí, a koronavirus neidentifikovali. Vzorky ovšem odebírali na sklonku roku 2020 a počátkem letoška, kdy se obecně protiepidemická opatření dodržovala více než dnes. Analýzu vzorků provedli vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Masarykovy univerzity v Brně.

Vzorky vědci odebírali v době, kdy platila nejpřísnější protiepidemická opatření. Na přelomu let 2020 a 2021 ještě nebyla k dispozici vakcína a lidé byli více opatrní než v současné době. Především byl ale lockdown a otevřené byly jen nejnutnější provozovny (například obchody s potravinami).

„Zajímalo nás, jaké reálné nebezpečí nákazy virem SARS-CoV-2 v době epidemie hrozí ve veřejných prostorách, kde se pohybuje velké množství osob, a zda je nutné zavírat obchody,“ popisuje motivaci výzkumu vedoucí týmu Omar Šerý z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. Výzkumníci nabrali vzorky z obchodního centra, centrální pošty v Brně a covidové jednotky menší nemocnice, která sloužila jako referenční skupina.

Odebírání vzorků na poště
Vzorkování koronaviru z displeje automatického objednávkového systému na hlavní poště v Brně

Dodržování opatření pomáhá
„Ve veřejných prostorách se virus SARS-CoV-2 nevyskytoval v případě, že se dodržovala platná doporučení – především respirátory a mytí nebo dezinfekce rukou. Naopak na covidové jednotce v nemocnici, kde pacienti respirátory samozřejmě nenosí a kde je větší kumulace pozitivních osob v menším prostoru, byl virus hojný,“ popisuje výsledky studie Omar Šerý.

„Navíc se ukazuje, že kapénky mají tendenci padat na zem, protože na ní a na podrážkách obuvi zdravotnických pracovníků covidové jednotky bylo nejvíce RNA koronaviru. Také na površích, kterých se pacienti s covidem-19 dotýkají, jako jsou například plastové kliky, byla virová RNA objevena,“ doplňuje vědec.

Na površích, kterých se dotýkaly v obchodě stovky lidí, se virus nenašel. To například znamená, že dezinfikovat potraviny po přinesení z obchodu by nemělo být nutné. Pokud se dodržují všechna opatření jako správně nasazený respirátor a mytí nebo dezinfekce rukou, pak ve veřejných prostorách nebezpečí nákazy koronavirem příliš nehrozí.

Jak studie probíhala?
První odběr výzkumníci provedli 17. prosince 2020 v podvečer na hlavní poště v Brně, kterou ten den prošlo 2600 lidí. V té době byla nákaza ve společnosti velmi rozšířená – denní procento nově zjištěných případů ze všech PCR testovaných přesahovalo třicet procent.

Druhý odběr byl proveden 17. února 2021 v podvečer v obchodním centru Šantovka v Olomouci, v němž zůstal otevřen supermarket a food court. Také v té době bylo procento nově zjištěných případů covid pozitivity nad třiceti procenty (ze všech PCR testovaných). Celkem v den odběru vzorků navštívilo obchodní centrum Šantovka přes 10 tisíc lidí. Poslední odběr vědci provedli 6. května 2021 na nemocničním oddělení zřízeném pro léčbu pacientů s pozitivním testem na SARS-CoV-2.

Výsledky studie vyšly v časopise Frontiers in Public Health.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Omar Šerý

Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce