VÝZKUM ZMĚNY KLIMATU - České sucho online

České sucho online

Kde bude sucho největší a které oblasti naší republiky na tom budou naopak relativně dobře? Detailní informace může každý zdarma získat na webu www.intersucho.cz. Právě tento portál je dnes nejdůležitějším zdrojem praktických informací o suchu. Na starosti jej má prof. Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR se svými spolupracovníky.

Na mapách s rozlišením 500 x 500 metrů určují experti Ústavu výzkumu globální změny AV ČR sucho pro každé místo v České republice. Základní data berou z Českého hydrometeorologického ústavu, vlastním modelem z nich vypočítávají půdní vlhkost a srovnávají ji s archivními údaji. Určují, zda je objem vody v půdě v určitém místě v daném ročním období pod, anebo nad normálem. Současně používají data družicová. Pracovníci projektu Intersucho tak ověřují, zda jejich výpočty půdní vlhkosti založené na pozemních měřeních a následném dopočítání vodní bilance odpovídají pozorování z družice. „Současně zkoumáme odezvu chlorofylu ve vegetaci na jakýkoli stres,“ doplňuje Miroslav Trnka. Rostliny změní barvu, když nemají dost vláhy, a to lze dobře poznat právě z družicových měření.

Na portálu www.intersucho.cz jsou dostupné aktuální mapy ČR a její zasažení suchem, předpověď na 10 dnů a také výhled na následující dva měsíc. (Zdroj: ÚVGZ AV ČR)

Projekt Intersucho zpracovává údaje z více nezávislých zdrojů, čímž se celkový obrázek zpřesňuje. Například se využívá hlášení lidí přímo z terénu – většinou zemědělců, kteří mají informace o dopadech sucha na klíčové druhy pěstované na orné půdě, travních porostech, sadech nebo v lese. Pro interpretaci využívají i hydrologická měření Českého hydrometeorologického ústavu, třeba o průtocích řek či hladině podzemní vody.

Prognóza stavu sucha květen – červenec 2017 (Zdroj: ÚVGZ AV ČR)

Díky tomu se na webových stránkách Intersucha každý den aktualizuje předpověď sucha na deset dní a jednou týdně pak výhled na dva měsíce dopředu! „Zemědělci chtějí znát především aktuální výhled, ale třeba Agrární komoru a Ministerstvo zemědělství zajímá, jak je na tom sektor jako celek. Náš portál sledují i starostové obcí a také vodohospodáři – ti si mohou na základě našich údajů udělat interní kalkulaci – jestli bude tlak na závlahovou vodu, nebo zda mohou s vodou nakládat tak jako v běžném roce,“ dodává Miroslav Trnka.

Lidé mají často představu, že vědci z Akademie věd žijí ve skleněné bublině a dělají si výzkum pro výzkum. Není to pravda. Intersucho je toho díky podpoře Strategie AV21 dobrým příkladem – analýzy pro Ministerstvo zemědělství například (spolu)rozhodují o (ne)přidělení dotací zemědělcům, které nepřízeň poškodí. Nedávno se partnerem systému stal Státní pozemkový úřad. Pro asi 20 tisíc zemědělců, kteří web www.intersucho.cz používají, je nenahraditelný.

„Samozřejmě, když je sucho, zájem je rapidně vyšší,“ doplňuje Miroslav Trnka.

Úspěch portálu tak přináší další příležitost k jeho rozvoji. Vědci pod Trnkovým vede-ním vyvíjejí nástroj na předpovídání výnosu na základě vývoje sucha. „Pro zemědělce je důležité mít tyto informace k dispozici ještě v průběhu sezony, aby mohli přijímat rozhodnutí, která jsou pro ně ekonomicky důležitá, a mají význam i pro krajinu. Například se na základě dat můžou rozhodnout, že nebudou aplikovat postřik či nebudou hnojit, a tím nejen ušetří prostředky, ale i životní prostředí.“

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Sucho
České sucho
Sucho a co dál
Máme tu sucho?

Sucho bylo hlavním tématem druhého čísla časopisu A / Věda a výzkum, které vyšlo v červnu 2017.  

stažení pdf

Přečtěte si také

• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu