VÝZKUM ZMĚNY KLIMATU - Máme tu sucho?

Máme tu sucho?

Chcete vědět, jaké bude klima na vaší chalupě za 50 let? Co znamená sucho pro živočichy na českém území? Měli bychom s vodou více šetřit? A jak se na sucho a změnu klimatu mohou připravit města?

Chcete vědět, jaké bude klima na vaší chalupě za 50 let?

Vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR nemonitorují pouze sucho. Díky financování z Norských fondů založili web www.klimatickazmena.cz obsahující dlouhodobé výhledy – třeba průměrné teploty, počet tropických dnů a další údaje – až do roku 2090. Každý si tak může udělat obrázek o tom, co změna klimatu bude znamenat pro jeho obec.

Web www.klimatickazmena.cz zpřístupňuje velkou řadu map s výhledem až do roku 2090. Zde například ilustruje, jak se změní průměrná roční teplota vzduchu při relativně optimistickém emisním scénáři. (Zdroj: www.klimatickazmena.cz)

Co znamená sucho pro živočichy na českém území?

Stále častější epizody sucha trápí nejen zemědělce, ale mají důsledky i pro biodiverzitu. Především kvůli suchu mizí z Česka perlorodky nebo raci, ale i některé druhy motýlů a ptáků. Teplejší klima naopak do ČR přivádí živočichy, kteří se zde dříve nevyskytovali. Na jižní Moravě tak třeba při troše štěstí – nebo smůly – můžete narazit na největšího evropského pavouka, slíďáka tatarského.

Slíďák tatarský je největším evropským pavoukem – narazit na něj můžeme i na Moravě. (Zdroj: Wikimedia Commons)

Měli bychom s vodou více šetřit?

Máme tu sucho? Nejednoho asi napadne řešení – šetřit více s vodou. Ale pokud nezavedeme druhé rozvody s užitkovou vodou třeba pro splachování toalet, není už moc kde šetřit. Tedy v ČR. Dle průzkumů totiž Češi hospodaří s vodou velmi dobře, spotřebují necelých 90 litrů na den a osobu. Třeba v USA je to ale více než trojnásobek. V rozvojových zemích, ovšem nejen v nich, navíc uniká až 50 % vody netěsnostmi v potrubí.

Adaptace měst

Sucho a změna klimatu netrápí jen zemědělce, ale také města. Koneckonců tři čtvrtiny obyvatel Evropy žije ve městských oblastech. Za horkých letních dnů se dokážou rozpálit velké betonové plochy, např. brněnské výstaviště, až na 60 °C. Ke zvyšování teploty center měst kromě betonu a asfaltu přispívá také odpadní teplo z klimatizací a průmyslu. Významnou iniciativou je projekt UrbanAdapt, který se zaměřuje na přípravu adaptačních strategií a začlenění ekosystémově založených přístupů do strategických a plánovacích procesů ve třech pilotních městech – Plzni, Praze a Brně. Vede jej David Vačkář z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Oceány (a suchá Česká republika)

Oceány se za posledních 18 let (1998–2016) oteplily stejně jako za předcházejících více než sto let (1865–1997). Je to ale logické, oceány pohlcují 90 % tepla, které generujeme emisemi CO₂. Hladina oceánů se oproti předindustriální době zvedla už o přibližně dvacet centimetrů. A stoupat bude i nadále. Nejen kvůli tajícím ledovcům z Grónska a Antarktidy, ale hlavně kvůli teplotní roztažnosti. Vody v oceánech je hodně a vyšší teplota rovná se větší objem. Česko sice žádné pobřeží nemá, takže nás problém zdánlivě nemusí trápit. Jenže kromě toho, že nemáme moře, nemáme ani žádný přítok – jsme jediná evropská země, kam nepřitéká žádná řeka. Kde budeme brát vodu, pokud ji nedokážeme v naší krajině zadržet?

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Wikimedia Commons, www.klimatickazmena.cz

Sucho
České sucho
Sucho a co dál
Máme tu sucho?

Sucho bylo hlavním tématem druhého čísla časopisu A / Věda a výzkum, které vyšlo v červnu 2017.  

stažení pdf

Přečtěte si také

• Paraziti jsou podle mě nádherné organismy, říká Julius Lukeš
• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA