VÝZKUM ZMĚNY KLIMATU - Sucho – a co dál?

Sucho – a co dál?

Jedna věc je sucho vědecky zkoumat, monitorovat a předpovídat. Jiná jak mu předcházet a jak se s ním vyrovnat. Jedno z řešení nabízí Národní akční plán adaptace na změnu klimatu na změnu klimatu sepsaný na Ministerstvu životního prostředí, schválený vládou ČR v lednu 2017.

Odborníci nicméně plánu vytýkají, že je neúčinný a proti suchu příliš nepomůže. S tím souhlasí i ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR prof. Michal V. Marek, jedním dechem však dodává: „Buďme rádi, že ten plán existuje. Musíme postupovat krok za krokem. A každý také mluví jinak, když mu za oknem teče rozvodněná řeka nebo když za ním má seschlé stromy. Společenská paměť je krátká a politická ještě kratší.“

Zdroj: Freeimages

Problémem jsou také často protichůdné zájmy dvou ministerstev – zemědělství a životního prostředí. „Kdyby se vše z Národního plánu realizovalo, zjistíme, že  krajina je sice dobře adaptovaná na sucho, ale jako zemědělec se ptám – neztratí svoji produkční funkci?“ pokládá řečnickou otázku prof. Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Českým zemědělcům v krizových oblastech by mohly pomoci třeba dotace na závlahové systémy. Zavlažování není samozřejmě nic nového, na světě se 11 % pevniny využívá jako orná půda a 17 % z ní se zavlažuje. Právě na těchto 17 % plochy se ale vy-produkuje 45 % všech potravin! V Česku pokrývají funkční závlahové systémy jen 1,8 % orné půdy, protože dosud se zemědělci obešli víceméně bez nich. Budoucnost ale může být odlišná.

Zděnek Žalud situaci ilustruje na příběhu jednoho svého studenta, který za ním přišel pro radu s tím, že zdědil několik desítek hektarů jabloní u Znojemska. Doporučil mu, ať si koupí zavlažovací systém. Novopečený ovocnář poslechl a na úvěr nakoupil kapkové závlahy. Jak to dopadlo? Když byl vlhký rok a všichni zemědělci měli dobrou úrodu, on sám na tom nijak zvlášť dobře nebyl. Ideálním rokem pro zemědělce je ten, když v něm může nabídnout zboží, zatímco ostatní je nemají. Ceny na trhu jsou vysoké a zemědělec má co prodávat. „K tomu kvůli suchu došlo třikrát po sobě. A díky tomu, že měl k dispozici závlahy, měl co prodávat, a ty draze koupené systémy se mu zaplatily. Dneska vydělává, zatímco jeho konkurenti je teprve teď zavádějí, protože vidí, kam to na jižní Moravě spěje,“ vypráví Zdeněk Žalud.

Zdá se tedy, že zavlažování je jedna z mnoha cest, jak se se suchem vypořádat. „Až na to, že zavlažovací systém potřebuje takovou drobnost –  vodu – a její zajištění v době sucha je klíčová záležitost,“ připomíná Zdeněk Žalud.

Jsou i jiné cesty? Už nyní v Česku vidíme plodiny, které se u nás v posledních desetiletích nepěstovaly, jako například proso nebo čirok. Výhodou je, že jsou suchovzdorné, ale uspět s nimi na trhu není lehké. „Naši zemědělci tak logicky preferují cestu nových odrůd plodin, třeba pšenice. Koneckonců šlechtění plodin pro odolnost proti suchu je dnes ohromný byznys,“ říká Zdeněk Žalud.

Ústav výzkumu globální změny AV ČR provozuje od roku 2013 na Českomoravské vrchovině atmosférickou stanici Křešín u Pacova. Dvě stě padesát metrů vysoký kotvený stožár je nejvyšší stavbou v Česku pro vědecké účely. Základem stanice je 250 metrů vysoký ocelový stožár, z jehož vrcholu lze dohlédnout do vzdálenosti 50 kilometrů. „Stožár musí být tak vysoký proto, aby atmosférická měření nebyla nijak ovlivněna lokální činností,“ vysvětluje ředitel CzechGlobe prof. Michal V. Marek. Vědci zde mj. sledují rostoucí koncentrace skleníkových plynů CO₂, CH₄, CO, N₂O a SF₆. (Foto: Marian Pavelka, ÚVGZ AV ČR)

Mohla by řešením být genetická modifikace rostlin? „Problém je, že většina z pěstovaných GMO odrůd nemá vyšší produktivitu proto, že by zavedly lepší fotosyntézu a byly odolnější vůči suchu, ale že dokáží přežít větší dávky herbicidů nebo pesticidů. Umožnují tak efektivnější produkci, avšak nemění základní premisu – že rostlina potřebuje vodu,“ krotí optimismus Miroslav Trnka. „Jedním z řešení zkrátka je, že se smíříme s nižší produkcí na hektar. Ve Španělsku pěstují pšenici v podstatě v podmínkách, které nás nejspíše čekají, a výnos je na naše poměry nízký: 2–3 tuny z hektaru. Ale ten systém žije, jen nezaměstná tolik lidí, nevyprodukuje tolik potravin.“

Předpokládá se, že do roku 2050 přibydou na světě dvě miliardy lidí. Na základě dosavadních trendů bude potřeba vyprodukovat o 60 % více potravin než dnes, podle jiných i více než dvojnásobek. Procento orné půdy se však nezmění! Všechny tradiční zemědělské oblasti se budou potýkat se změnou klimatu. A jak již bylo řečeno, nových ploch nebude tolik, aby nahradily ty skomírající. Potravin bude na mnoha místech ne-dostatek (zejména v Africe) a nepřijde-li zásadní biotechnologický průlom, dá se očekávat nárůst jejich cen.

Připravil: Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Marian Pavelka, ÚVGZ AV ČR, Freeimages

Sucho
České sucho
Sucho a co dál
Máme tu sucho?

Sucho bylo hlavním tématem druhého čísla časopisu A / Věda a výzkum, které vyšlo v červnu 2017.  

stažení pdf

Přečtěte si také

• O myších a lidech. Vědci zjistili souvislosti migračních tras člověka a myši
• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu