Vágní terén a vnitřní periferie: procházka po ošemetných místech české metropole
21. 07. 2023
Jsou místa k toulkám ve městě, která nikdo neplánoval, a jsou městské krásy, které nikdo nezamýšlel ukazovat. Jsou tváře města, jež nejsou součástí jeho oficiálního obrazu ani kurikula. V téměř každém městě – Prahu nevyjímaje – najdeme místa, která na první pohled nejsou zrovna líbivá. Proč tu ten prostor je? Jak vznikl a k čemu slouží? Něco zde je, něco se zde děje, ale je to těžko uchopitelné… Zamyšlení nad podobnými místy nabízejí autoři z Centra pro teoretická studia UK a AV ČR ve výpravné monografii Město naruby – Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy, vydané v Nakladatelství Academia.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR; Radan Haluzík, Centrum pro teoretická studia UK a AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Unikátní laboratoř se nachází přímo pod vrchem Vítkov v Praze
- Na stopě ohroženému sýčkovi aneb Jak jsme hledali nově vyklubaná sovata
- Zkamenělé vzpomínky. Nahlédněte do pražských židovských hřbitovů
- Uhlíři, dehtáři, smolaři. Zapomenutá lesní řemesla ožívají v Českém Švýcarsku
- Jablíčka z ráje: Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám
- Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi
- Seismická stanice Kašperské Hory láká návštěvníky na prohlídku muzea i štoly
- Festival Týden Akademie věd přinesl zajímavosti z oblasti vědy a výzkumu
- Pravěký rondel: archeologové prozkoumali téměř 7 tisíc let starou stavbu
- Akademie věd se vrátila k tradici slavnostních novoročních představení
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.