Zahlavi

Vědecká rada na návštěvě v Dolních Břežanech

18. 04. 2019

Centrum ELI Beamlines se otevírá uživatelům. Vědecká rada Akademie věd ČR si prohlédla unikátní laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech.

Ve čtvrtek 18. dubna 2018 navštívila Vědecká rada Akademie věd ČR Centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech. Členové Vědecké rady si za přítomnosti místopředsedy AV ČR Jana Řídkého, ředitele Fyzikálního ústavu AV ČR Michaela Prouzy, manažera projektu ELI Beamlines Romana Hvězdy a vedoucího oddělení experimentálních programů ELI Beamlines G. Korna prohlédli experimentální haly a detailně se seznámili s fungováním výzkumného uživatelského zařízení ELIMAIA-ELIMED. To slouží k laserem řízenému urychlování iontů a bylo slavnostně zprovozněno v listopadu 2018.

Čtyři ultraintenzivní laserové systémy (L1-L4) ELI Beamlines pak členům Vědecké rady představili P. Bakule (vedoucí projektu laseru L1 Allegra) a D. Kramer (vedoucí projektu laseru L4). 

Lasery v provozu

Laserové systémy jsou již v provozu pro české i mezinárodní uživatele, kteří zahájili experimenty základního a aplikovaného výzkumu. Vědecká rada se seznámila i s pokrokem v budoucím organizačním uspořádání ELI.

Na titulním snímku Vědecká rada AV ČR v ELI Beamlines

Související články:

Jde o velkou příležitost, řekl v Dolních Břežanech indický prezident

Připravila: Jana Cmarková, Vědecká rada AV ČR ve spolupráci s Janem Martinkem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: ELI Beamlines

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce