Veřejná podpora míst ve školkách se stále vyplatí: analýza výnosů a nákladů
14. 11. 2024
Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR vyčísluje, o jaké prostředky každoročně přichází české veřejné rozpočty v důsledku nedostatku míst ve školkách. Analýza odpovídá na otázku, kolik peněz by do veřejných rozpočtů mohlo přinést navýšení kapacit školek. Také nabízí vysvětlení, proč je přesto míst ve školkách v určitých lokalitách stále nedostatek?
Nedostatek míst v českých školkách je dlouhodobý fenomén, který je velmi lokalizovaný. Na zvýšené potřebě míst ve školkách od roku 2022 významně podepisuje i imigrační vlna z Ukrajiny. Zároveň nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po školkách v některých lokalitách bude snižovat výrazný pokles počtu narozených dětí v posledních několika letech.
Analýza odhaduje, že čistý výnos veřejných rozpočtů z jednoho dodatečně umístěného dítěte ve školce představuje 46 tisíc Kč ročně. Je to dáno především vyšším výběrem daně z příjmu a z pojistných odvodů pracujícího rodiče, díky místu pro dítě ve školce.
„Čisté finanční výnosy jsou ještě vyšší, pokud se vezmou v potaz i sekundární a dlouhodobé efekty, a to navzdory investičním nákladům na výstavbu školek. Investiční náklady jsou ve srovnání s náklady provozními poměrně nízké, protože jsou rozprostřené do dlouhého období existence místa ve školce,“ upřesňuje spoluautorka studie Klára Kalíšková.
Studie nevyčísluje další potenciální veřejné a soukromé přínosy, jako je snazší plánování a sladění rodičovského a pracovního života, vyšší porodnost, vyšší příjmy a životní úroveň domácností, jejich menší závislost na sociálních dávkách nebo lepší socializace a připravenost dětí na školu.
I přesto, že výnosy z dodatečných míst ve školkách jednoznačně převyšují náklady na jejich provoz, nedostatek míst ve školkách dlouhodobě přetrvává. Příčin je vícero. Řada obcí nesleduje demografické trendy a kapacity školek řádně neplánuje. Náklady na výstavbu školek hradí obecní rozpočty, zatímco z výnosů těží především veřejné rozpočty celostátní. Byť jsou investiční náklady poměrně nízké, rozložené do dlouhých desítek let provozu školek, pro obecní rozpočty jsou v daném okamžiku příliš vysoké (dotace je velmi těžké získat; pro vedení většiny obcí je myšlenka zadlužení obtížně přijatelná).
Studie vznikla s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.
Kontakt:
Klára Kalíšková, klara.kaliskova@cerge-ei.cz
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz
Jiří Slabý, jiri.slaby@cerge-ei.cz
Přečtěte si také
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
- Ledovcové želvušky ukazují, jak fungují extrémní ekosystémy
- Vědci popsali fungování bílkoviny nezbytné pro zdárný průběh těhotenství
- Začíná 15. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii
- Rozvoj poškození v cementové maltě ukazuje časosběrná rentgenová mikrotomografie
- Antidiabetika umí pomoci i s onemocněními srdce a jater
- Průlomová studie mapuje proces zotavení mozku po mrtvici
- Prestižní grant ERC míří do Olomouce: podpoří výzkum morfogeneze rostlin
- Vědci odhalili zdroj mimořádné druhové bohatosti luk v rumunské Transylvánii
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.