Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
16. 02. 2023
V pondělí 6. února 2023 zasáhlo jihovýchodní Turecko poblíž severní hranice Sýrie silné zemětřesení následované sérií dotřesů. Ačkoli se ztráty na lidských životech v prvních zprávách uváděly ve stovkách, již nyní jsou to desetitisíce. Co katastrofě předcházelo a jak zemětřesení probíhalo? Bylo jej možné předpovědět? Podrobný popis událostí přinášejí seismologové z Geofyzikálního ústavu AV ČR zapojení do výzkumného programu Strategie AV21 Dynamická planeta Země.
Většina dnešního Turecka leží na Anatolské tektonické desce, která sousedí s Arabskou deskou a deskou Eurasijskou. Posuvem Arabské desky směrem k severu je Anatolská deska vytlačovaná k západu podél Východoanatolského zlomu. Tření na zlomu způsobuje hromadění napětí, které při svém náhlém uvolnění vede k silným zemětřesením.
První z dvojice otřesů zasáhl Turecko a severozápadní část Sýrie po čtvrté hodině ráno místního času. Epicentrum zemětřesení o magnitudu 7,8 se nacházelo na místě vzdáleném 33 kilometrů od tureckého města Gaziantep. Druhé zemětřesení o magnitudu 7,5. následovalo v půl druhé odpoledne a mělo epicentrum poblíž města Kahramanmaraş. Seismické vlny dorazily během několika okamžiků i k seismickým stanicím v České republice. Putovaly přibližně 6 minut.
Odborníci upozorňují, že předpovědět přesné místo, velikost a čas budoucího zemětřesení není možné lze před ním maximálně varovat v řádu několika málo sekund. Dlouhodobé výzkumy a analýza dat však umožňují stanovit seismické ohrožení a následně i riziko. Kvůli kombinaci vysoké pravděpodobnosti výskytu zemětřesení, hustotě obyvatel a nedostatečně odolné výstavbě patří zasažená část Turecka k rizikovým oblastem.
Míra seismického ohrožení
Seismické ohrožení pracuje se znalostí geologie a tektoniky a vyjadřuje pravděpodobnost, že se v oblasti vyskytnou otřesy o určité síle. Tyto predikce se pak zohledňují v národních stavebních předpisech. Seismické riziko kombinuje výpočty seismického ohrožení s informacemi o tom, kolik lidí na daném místě žije, o stabilitě budov a infrastruktuře. Čím vyšší riziko, tím ničivější dopad potenciálního zemětřesení v dané oblasti můžeme očekávat.
Podrobný popis událostí je k dispozici v článku Zemětřesení v Turecku očima seismologů, který je uveřejněný na webových stránkách Strategie AV21. Autory textu jsou Václav Kuna, Jan Burjánek a Petr Kolínský z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
O zemětřesení a vulkanické činnosti jsme psali například v časopise A / Věda a výzkum:
Poslechnout si můžete podcast Věda na dosah:
Varování před zemětřesením za pár korun. S Václavem Kunou o chytrém řešení nejen pro Nepál
O zemětřesení a vulkanické činnosti v Česku z muzea ve Skalné
K zhlédnutí je také dokumentární film Pohyby či díl seriálu NEZkreslená věda nazvaný Jak vzniká zemětřesení.
Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Profimedia
Přečtěte si také
- Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
- Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
- Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
- Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
- Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
- Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
- Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
- Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
- Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?
- Seizmometry zachytily zpěvy velryb, které mohou pomoci odhalit dno oceánu
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.