Živa ocenila nejlepší články za uplynulý rok
18. 04. 2019
Pražská Lannova vila se 17. dubna 2019 stala dějištěm tradičního jarního ceremoniálu časopisu Živa – předání cen nejlepším článkům za uplynulý rok. Setkání se zúčastnily významné osobnosti včetně předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové či bývalé předsedkyně Heleny Illnerové.
Redakce a redakční rada etablovaného přírodovědného periodika, které vychází již od roku 1853, posuzovaly příspěvky tradičně v pěti kategoriích.
Purkyňovu cenu za popularizaci biologických věd ve věkové kategorii nad 30 let obdrželi Jana Jersáková z Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích a Robert Tropek z Přírodovědecké fakulty UK a Entomologického ústavu BC AV ČR za článek Současný pohled na vzájemnou spolupráci rostlin a opylovačů (Živa 6/2018).
Cenu v juniorské kategorii do 25 let získala doktorandka Přírodovědecké fakulty UK Veronika Konečná (spoluautor Filip Kolář) za článek S prvosenkou vyšší od nížin až do hor (Živa 1/2018). V kategorii 26 až 30 let uspěli rovnou autoři dvou článků: Anna Novák Vanclová a Lukáš Novák, oba z Přírodovědecké fakulty UK, za příspěvek Kdo ztrácí, nalézá! Život bez semiautonomních organel (Živa 1/2018) a Klára Pyšková z Přírodovědecké fakulty UK a Botanického ústavu AV ČR za článek Živočišné invaze a vymírání původních druhů (Živa 5/2018).
Zvláštní ocenění za příspěvek, který obsahově i rozsahem přesáhl rámec jednotlivých publikovaných článků, převzali Lucie Juřičková z Přírodovědecké fakulty UK a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR za koncepci monotematického čísla o invazních organismech. To se mimochodem stalo vůbec nejrozsáhlejším číslem Živy, které kdy vyšlo.
Cenu Antonína Friče za rozvoj časopisu Živa obdržel geobotanik Pavel Kovář, který mj. v letech 1997–2008 působil jako předseda redakční rady Živy.
Podrobnější informace naleznete v tiskové zprávě.
Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
- Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
- Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
- Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
- Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
- Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
- Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
- Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
- Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
- Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
Biologicko-ekologické vědy
Vědecká pracoviště
- Biologické centrum AV ČR
Botanický ústav AV ČR
Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Ústav biologie obratlovců AV ČR
Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.