Zahlavi

11. ročník soutěže Věda fotogenická zná vítěze

04. 12. 2024

Zátiší s doxorubicinem či Velké malé nadšení – to jsou názvy snímků, které nadchly odbornou porotu a veřejnost. Jedenáctý ročník soutěže Věda fotogenická přinesl také novinky v podobě kategorií Analogová fotografie a Věda mezigenerační, které otevřely dveře novým tvůrcům i svěžím pohledům na vědu. Vítězné snímky všech kategorií si lidé mohou prohlédnout na stejnojmenné výstavě, která trvá ode dneška do 31. ledna 2025 v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní v Praze.

Nejen inspirativní, ale i nesmírně fotogenická umí být věda. Každoročně to dokazují stovky snímků zaměstnanců Akademie věd ČR, které posílají do soutěže Věda fotogenická. Ty pak hodnotí odborná porota, zvláštní ceny vyhlašuje také Akademická rada AV ČR a veřejnost díky hlasování na sociálních sítích.

Kromě stálé hlavní kategorie přináší každý ročník i kategorie nové, které umožňují nahlédnout na výzkum z dalších úhlů.

„Letos jsme se rozhodli zařadit kategorii Věda mezigenerační, kde soutěžící mohli ukázat, že věda je kontinuální proces, který se neustále vyvíjí, dotýká se všech generací a také se mezi nimi předává. Speciální kategorií byla Analogová fotografie, tedy návrat ke klasickým, nedigitálním fotografiím, které nemusely být tematicky zaměřené na vědu,“ přibližuje předsedkyně odborné poroty a členka Akademické rady Markéta Pravdová.

Soutěže se letos zúčastnilo 94 zaměstnanců z 30 pracovišť Akademie věd ČR, kteří přihlásili celkem 271 fotografií.

Zátiší, diptych i práce

Tradiční hlavní kategorie Věda fotogenická nabídla pohledy na vědecké objekty, přístroje, přírodní jevy i práci nejen výzkumníků. První místo si odnáší snímek Zátiší s doxorubicinem od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zároveň získal i Cenu Akademické rady AV ČR. Druhou příčku příhodně obsadil diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos od Michala Šulce z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, jenž zobrazuje fascinující chování ptáků v přírodě. Třetí místo získala fotografie Práce v restaurátorském ateliéru od Anežky Pithartové z Ústavu dějin umění AV ČR.

Další ocenění porota udělila v jednotlivých vědních oblastech, zaujal například Hliníkový Monet nebo dramatický snímek Pozdrav z pekla.

Nové kategorie přinesly svěží perspektivy

Letošní novinka, vedlejší kategorie Věda mezigenerační, zdůraznila spolupráci mezi generacemi ve vědeckém prostředí. Vítězný snímek Od tisku k tisku Lukáše Novosada ze Slovanského ústavu AV ČR dokazuje, jak stará písma a abecedy mohou ožít díky moderním technologiím, jako je 3D tisk.

V kategorii Analogová fotografie, zaměřené na klasické fotografické techniky, zvítězil Fotogram čtyř lékovek od Aleny Braunové z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, který zaujal originálním propojením tradičních metod a současné estetiky. Další oceněné snímky zachycují sportoviště a mizející Brno.

Soutěž tradičně doplnilo online hlasování na Facebooku AV ČR. U veřejnosti ji vyhrál snímek Malé velké nadšení od Andrey Žitkové z Ústavu chemických procesů AV ČR zachycující workshopy pro děti.

Výstava představuje to nejlepší

Už ode dneška si veřejnost může vítězné snímky prohlédnout v Galerii Věda a umění v budově Akademie věd ČR na Národní 3 v Praze, a to až do konce ledna 2024. Galerie je otevřená každý všední den od 10 do 17:30 hodin, vstup je zdarma.

Kontakt:

Petra Lukáčová
Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
lukacova@ssc.cas.cz

Všechny semifinálové snímky letošního ročníku si můžete prohlédnout v galerii.

TZ ke stažení zde.

1. místo v hlavní kategorii: Zátiší s doxorubicinem

1. místo v hlavní kategorii: Zátiší s doxorubicinem

Alena Braunová, Ústav makromolekulární chemie AV ČR
2. místo v hlavní kategorii: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos

2. místo v hlavní kategorii: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos

Michal Šulc, Ústav biologie obratlovců AV ČR
2. místo v hlavní kategorii: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos

2. místo v hlavní kategorii: Diptych Žebrácká opera a Malý Sisyfos

Michal Šulc, Ústav biologie obratlovců AV ČR
3. místo v hlavní kategorii: Práce v restaurátorském ateliéru

3. místo v hlavní kategorii: Práce v restaurátorském ateliéru

Anežka Pithartová, Ústav dějin umění AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce