Zahlavi

A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi

12. 09. 2024

Světlo je jednou ze základních podmínek života na Zemi. Je ale i unikátním nástrojem třeba v mikroskopii. Můžeme si jím posvítit do dříve netušených hloubek – třeba až do nitra živého mozku nebo v přímém přenosu sledovat biomolekuly. Světlo lze využít i v laserovém mikroobrábění, které umožňuje vytvářet skvělé funkční povrchy odolné vůči bakteriím. Více si přečtete v aktuálním čísle A / Magazínu – oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR.

A3
3/2024 (verze k listování)
3/2024 (verze ke stažení)

Hlavní téma pokrývají tři samostatné články:

Světlo – Jak si posvítit na neviditelné (str. 18–27)

Text pojednává o vývoji unikátního holografického endoskopu, který v posledních letech vyvíjí Tomáš Čižmár se svými týmy z brněnského Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Leibnizova institutu fotonických technologií v německé Jeně. Druhá část článku pak rozebírá téma nanofluidní rozptylové mikroskopie, jíž se věnuje Barbora Špačková z Fyzikálního ústavu AV ČR, vedoucí Dioscuri centra pro jednomolekulární optiku.  

Tento text si můžete poslechnout také v audiopodobě. Načetli jej Justin Svoboda a Jitka Kostelníková (edit a mastering: Anna Rice Kolářová):

Inspirace žralokem (str. 28–33)

Šupiny žraloků odolné vůči bakteriím, přilnavá chodidla gekonů nebo lotosové listy, po nichž stéká voda. Příroda vymýšlí geniální povrchy. Můžeme je napodobit? Ano, díky laserovému mikroobrábění, které úspěšně rozvíjí Petr Hauschwitz z Centra HiLASE Fyzikálního ústavu AV ČR.

Když je světla moc (str. 34–37)

Narušuje přirozený biorytmus, kazí spánek a působí deprese i jiné nemoci. Přemíra světla škodí lidém, zvířatům i rostlinám. Skutečná tma se stává nedostatkovým zbožím, které musíme chránit. Jednou z osobností, která neúnavně bojuje proti světelnému znečištění v Česku, je Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR

Výběr další článků:

Za vším hledej hormon (str. 38–43) – Před suchem, mokrem ani býložravcem rostliny neutečou. Přesto stále existují, množí se a prospívají. Mají totiž dokonalé stratégy přežití – fytohormony. Věnují se jim vědci v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Konkrétně v olomoucké laboratoři růstových regulátorů, kterou vede Ondřej Novák, umějí stanovit koncentraci více než 100 fytohormonů ve velmi malém množství vzorku, a to v nepředstavitelně nízkých koncentracích. 

ROZHOVOR: Pozorná divačka minulosti (str. 44–51) – Veronika Pehe z Ústavu soudobých dějin AV ČR toužila jako teenagerka po kariéře filmařky. Nakonec filmy ani seriály netočí, ale zkoumá. V lecčem totiž podle ní fungují jako svědectví své doby. Co všechno může tuzemská polistopadová tvorba prozradit o tom, jak se proměňovala naše společnost po roce 1989?

FOTOSTORY: Sýčci v ohrožení (str. 52–57) – Sýček obecný (Athene noctua) je jedním z našich nejohroženějších druhů ptáků. Přitom ještě na začátku 20. století patřil mezi běžné obyvatele venkovské krajiny. O záchranu populace sýčků na našem území se dlouhodobě snaží Martin Šálek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR.

Sýček obecný

Cesta k šetrnosti (str. 58–63) – Potraviny končící v koši a litry kohoutkové vody, které nám doslova protečou mezi prsty. Proč některé domácnosti plýtvají a jiné se naopak chovají šetrně? Lze se na problematiku spotřeby podívat z nové perspektivy? Více v textu o projektu RESOURCE (Research on Environmental Sustainability and on the Use of Resources in Central European Households), který díky podpoře Akademické prémie rozvíjí Petr Jehlička z Etnologického ústavu AV ČR.

Ubytko pro dělníky (str. 64–69) – Byly rozesety po celých českých zemích, občas i v místech, kde bychom je vůbec nehledali. Dělnické kolonie hrály v procesu urbanizace a industrializace zvlášť v průmyslových regionech naprosto zásadní roli. Výzkumně se jim věnuje Martin Jemelka z Masarykova ústavu a archivu AV ČR.

Všechna čísla A / Magazínu – oficiálního čtvrtletníku Akademie věd ČR i jeho předchůdce časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce