Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21

Vesmír pro lidstvo, Potraviny pro budoucnost a Společnost v pohybu a veřejné politiky. To jsou tři výzkumné programy, které se 14. října 2024 představily na konferenci Strategie AV21 v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.

Výzkumné programy Strategie AV21, jejíž motem je „Špičkový výzkum ve veřejném zájmu“, podporují spolupráci pracovišť Akademie věd nejen mezi sebou, ale také s univerzitami, institucemi veřejné správy a soukromými firmami.

Jak připomněla předsedkyně Eva Zažímalová, „Strategie Akademie věd pro 21. století“ vznikla v roce 2014, kdy kvůli tehdejšímu návrhu státního rozpočtu hrozil zánik instituce: „Tehdy jsme si uvědomili, že o sobě dáváme málo vědět a nedostatečně komunikujeme, že řešíme společensky relevantní témata.“ Akademie věd zareagovala právě tím, že iniciovala Strategii AV21, která reaguje na aktuální společenské výzvy promyšlenou formulací výzkumných programů, založených na spolupráci oborů a institucí při jejich řešení. „Konsorcia jsou také mimořádně úspěšná při získávání grantů. Jejich úspěšnost je šedesát dva procent,“ zdůraznila další benefit mezioborové spolupráce.

Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová

Řešení hledejme ve vědě
U zrodu Strategie AV21 stál bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. „Tehdejší události nám všem připomněly, jak je pro instituci důležitá podpora veřejnosti a naše schopnost s ní srozumitelně a otevřeně komunikovat,“ upozornil a dodal, že naplňování programů znamená, že si Akademie věd své závazky vůči společnosti uvědomuje. Náměstek ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Doleček v této souvislosti zdůraznil, že veřejný zájem jako součást vědecké práce zahrnuje nejen komunikaci s veřejností, ale i se státní správou. Té jsou určená například expertní stanoviska AVex, která instituce pravidelně publikuje.

U zrodu Strategie AV21 v roce 2014 stál bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš

Konference se zúčastnil i ministr dopravy Martin Kupka. Ten vyzdvihl úspěchy české vědy a techniky na evropských kosmických misích a připomněl, že pro jejich další rozvoj je důležité výsledky pravidelně popularizovat, aby i technické obory přitahovaly mladé lidi. „Klíčové otázky, mimo jiné i v dopravě, totiž vyřeší jedině věda,“ je přesvědčený. Jeho slova potvrdil i náměstek z Ministerstva zemědělství ČR Miroslav Skřivánek, podle kterého je věda při výzvách spojených s klimatickou změnou či rostoucí populací nástrojem, jak zajistit dostatek potravin pro budoucí generace.

Výzkum vesmíru přináší průmyslu zajímavé nabídky
Program Vesmír pro lidstvo, na nějž navazuje stejnojmenný program, se od roku 2017 postupně rozšířil na 12 pracovišť Akademie věd ČR a další instituce, které spolupracovaly na 21 tématech. Zkoumá planety sluneční soustavy i vzdálený vesmír.  Zabývá se dálkovým pozorováním Země, výzvami a riziky kosmického prostředí a také vývojem kosmických technologií.

Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR

„Kosmické projekty přinášejí i technologické inovace. Díky tomu můžeme spolupracovat s průmyslem,“ podotkl koordinátor programu Jiří Svoboda z Astronomického ústavu AV ČR. Do průmyslu tak vědečtí partneři přinášejí zajímavé nabídky, k nimž by se firmy možná jinak nedostaly. Jiří Svoboda zdůraznil především přínos mezinárodní spolupráce s Evropskou jižní observatoří a Evropskou kosmickou agenturou. Do velké části jejich projektů se totiž Česko výrazně zapojuje – například Solar Orbiter, JUICE či mise Plato. Dalším významným milníkem by bylo vyslání českého astronauta na vesmírnou stanici.

Vědci a vědkyně z programu také nadšeně popularizují – pravidelně se účastní Veletrhu vědy, Týdnu Akademie věd nebo Czech Space Week.

Šancí pro budoucnost je nová generace plodin
Až 800 milionů lidí na Zemi trpí hladem, více než tři miliardy si nemohou dovolit zdravou stravu. „S tempem růstu populace je zřejmé, že nestačí jen zlepšit současnou situaci,“ upozornil koordinátor programu Potraviny pro budoucnost Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. Produkci potravin totiž ohrožují i další faktory, jako jsou změna klimatu nebo zhoršení kvality půdy. „Potřebujeme novou generaci plodin, které přizpůsobíme změnám klimatu a dají vyšší výnosy,“ zdůraznil. Nutné je podle něj ale také to, abychom lépe pečovali o půdu a věnovali pozornost systémům včasné výstrahy pro zemědělce. Ti tak mohou včas reagovat na změny počasí i šíření chorob a škůdců.

Jaroslav Doležel z Ústavu experimentální botaniky AV ČR

Pěstovaní plodin s editovanými genomy zatím stojí v cestě evropská legislativa. Právě i politickým představitelům tak vědci a vědkyně vysvětlují svou práci pomocí seminářů či tzv. AVexu – odborného stanoviska, které Akademie věd na toto téma vydala. „Úspěšně jsme se také podíleli na přípravě podkladů pro jednání Evropského parlamentu o editaci genomu,“ dodal Jaroslav Doležel.

Vědci si připsali i mnohé úspěchy: například vymysleli, jak proměnit odpadní peří v hnojivo, vyvinuli systém předpovědi sucha pro celý svět na webu windy.com, vypracovali technologii pro výrobu bezlepkových baget a otevřeli tři aplikační laboratoře pro spolupráci s praxí. Ty jsou možnými předstupni spin-off firem.

Společnost je v pohybu, veřejné politiky se jí musejí přizpůsobovat
„Prezentované výsledky by nevznikly bez podpory Strategie AV21,“ uvedl koordinátor programu Společnost v pohybu a veřejné politiky Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR. Zdůraznil obrovskou výhodu programu v možnosti výzkumy operativně rychle reagovat na nové a někdy nečekané společenské problémy, což standartní grantové projekty neumožňují. Na programu, jenž koordinuje, se podílelo pět ústavů Akademie věd ČR a mnoho dalších externích institucí ziskového, neziskového a státního sektoru.

Daniel Münich z Národohospodářského ústavu AV ČR

Díky výzkumnému přispění programu byl například optimálně nastaven párovací mechanismus nové podoby přijímacího řízení na střední školy. Výstupem programu je mimo jiné Průvodce právy pacientů, který pomáhá veřejnosti lépe se zorientovat v jejich právech v moderním zdravotnictví, nebo překlad knihy Hledání smyslu v nedokonalém světě. Vědci a vědkyně se intenzivně zabývají velkými ekonomickými a sociálními problémy trhu s bydlením v Česku a dali vzniknout platformě NájemPlus, která propojuje důvěryhodné pronajímatele se spolehlivými nájemníky. Badatelé výzkumnou pozornost operativně zacílili na imigrační dopady války na Ukrajině, provedli unikátní sociologickou sondu do českých domácností přijímajících imigranty a odborně napomáhali vzniku mezinárodní informační platformy o dopadech války. Vědci z programu také poskytují empirickou zpětnou vazbu integračnímu úsilí státu sledováním situace a integrace uprchlíků, hlavně dětí a mladých.

Strategie AV21 zahrnuje patnáct výzkumných programů. Více informací shrnují webové stránky Strategie AV21.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
• Startup VDI Technologies získal důležitou certifikaci, pomůže komercializaci