Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
01. 10. 2024
Popularizační aktivity Akademie věd ČR v letošním roce opět uspěly v konkurenci českých i slovenských komunikačních a marketingových projektů. Oficiální čtvrtletník A / Magazín, profil Akademie věd na sociální síti LinkedIn a Podcast Akademie věd získaly několik ocenění v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník.
Fenix Awards oceňují nejlepší počiny v oblasti komunikace a marketingu. Slavnostní vyhlášení 11. ročníku, na kterém se sešly osobnosti českého byznysu, marketingu a mediální scény, se uskutečnilo 26. září 2024 v pražském Foru Karlín.
Oficiální čtvrtletník A / Magazín získal první místo v kategorii tištěných magazínů pro zákazníky (B2C). Podcast Akademie věd obsadil třetí příčku v kategorii značkový podcast a profil AV ČR na profesní síti LinkedIn získal rovněž třetí místo v oborové kategorii akademická sféra.
O několik dnů dříve – 12. září 2024 – se ve Slovanském domě v Praze konalo slavnostní vyhlášení Zlatého středníku. Pořadatelem této prestižní soutěže komunikačních projektů je PR Klub, který na galavečeru oznámil změnu názvu na ASCOPA (Asociace strategické komunikace a vztahů s veřejností). Již 22 let oceňují poroty složené z novinářů a odborníků na komunikaci nejlepší firemní média a komunikační projekty v České republice a na Slovensku. A / Magazín získal v populární soutěži stříbrnou příčku v kategorii externí tištěný časopis a noviny, Podcast Akademie věd se umístil na bronzové pozici v kategorii podcast.
Společná fotografie všech oceněných v soutěži Zlatý středník
Trojlístek oceněných
Čtvrtletník o projektech pracovišť Akademie věd ČR a o vědeckých novinkách A / Magazín je dostupný v tištěné i elektronické podobě. V období 1/2017–1/2023 vycházel pod názvem A / Věda a výzkum. Redakci tvoří tým vedený Viktorem Černochem, sestávající z redaktorek Leony Matuškové Heczkové, Markéty Wernerové a Radky Římanové. Grafickou podobu časopisu dávají Pavlína Jáchimová a Josef Landergott. Redakční fotografkou je Jana Plavec. Předsedkyní redakční rady Markéta Pravdová. Všechny časopisy Akademie věd ČR včetně „mladšího bratříčka“ A / Easy jsou k dispozici zdarma na webu.
Podcast Akademie věd připravuje Jitka Kostelníková. Je založený zejména na rozhovorech s vědci a vědkyněmi z pracovišť Akademie věd ČR. Najdete jej na Spotify, Apple Podcasts i v dalších podcastových aplikacích. Tvorbu podcastu finančně podporuje Strategie AV21.
LinkedIn je celosvětově nejrozšířenější profesní sítí, která slouží hlavně k navazování a udržování kontaktů nebo šíření zkušeností. Profil Akademie věd ČR má v současnosti více než 6500 sledujících. Stará se o něj specialistka sociálních sítí Anna Jaklová.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: PR Klub, Zlatý středník; Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.