
Akce Věda podle vzoru žena potřetí: přiblíží vědeckou kariéru mladým zájemkyním
07. 02. 2025
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR pořádá v úterý 11. února 2025 již třetí ročník akce „Věda podle vzoru žena“. Událost se koná u příležitosti Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě s cílem podpořit větší zapojení žen do vědeckého výzkumu.
Aktuální data z Monitorovací zprávy o postavení žen v české vědě, kterou vydalo NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR, potvrzují naléhavost této iniciativy. Přestože se počet osob ve výzkumu a vývoji mezi lety 2005–2022 téměř zdvojnásobil, zastoupení žen paradoxně kleslo z 32,6 % na 28,7 %. V kategorii výzkumných pracovníků tvoří ženy pouze 24,2 %, což řadí Českou republiku na poslední místo v rámci EU.
Inspirativní setkání s úspěšnými vědkyněmi
Program akce zahájí prezentace Evy Krupičkové Pluhařové z oddělení výpočetní chemie, která účastnicím přiblíží svůj obor i každodenní realitu vědecké práce. Následovat bude přednáška Zuzany Vlčkové o výzkumu nanomateriálů a skloubení vědecké kariéry s rodinným životem. Součástí programu bude také neformální diskuze u kávy s dalšími vědkyněmi včetně bývalých účastnic programu, které nyní v ústavu působí jako stážistky.
„V loňském roce jsem přišla na tento program a návštěva v ústavu se stala událostí, která toho u mne hodně změnila, protože mi otevřela spoustu nových možností. V srpnu jsem v Ústavu Heyrovského navštívila týdenní biochemický kurz a na podzim se přihlásila na stáž na biofyzikální téma v projektu Otevřená věda. A teď jsem tady, protože jsem na stáž byla přijata,“ komentuje svoje zapojení do ústavních stáží Amelie Anna Figallová z Gymnázia Open Gate.
Další účastnice, Viktorie, dnes maturantka Masarykovy střední školy chemické (MSŠCH) v Praze, tuto akci navštívila v únoru 2023. Po jejím absolvování zahájila stáž pod vedením doktorandky Michaely Hanušové na téma Příprava a charakterizace nanovrstev dichalkogenidů přechodných kovů pomocí Ramanovy spektroskopie a AFM, se kterou obsadila 2. místo ve školním kole soutěže Středoškolské odborné činnosti (SOČ).
Součástí programu jsou i praktika v laboratořích ústavu
„Praktická část programu nabídne návštěvnicím možnost seznámit se s pokročilými fyzikálně-chemickými technikami v našich laboratořích. Každá účastnice se v komorním praktiku seznámí se zaměřením a technikou některého ze šesti pracovišť specializovaných na mikroskopii (AFM), spektroskopii (EPR a NMR), voltametrii nebo přípravu a měření velikosti nanočástic stříbra,“ uvádí Květoslava Stejskalová, která v ústavu odpovídá za vzdělávací aktivity.
Ačkoli je program primárně zaměřen na dívky se zájmem o přírodní vědy, je otevřený všem zájemcům bez ohledu na pohlaví.
Kontakt:
Ing. Květoslava Stejskalová, CSc.
Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR
kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz
Přečtěte si také
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
- Střevní mikrobiom ovlivňuje náchylnost goril v zoo k onemocněním srdce
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.