Češi a Slováci jsou vůči protipandemickým opatřením daleko kritičtější než Němci
12. 10. 2021
Postoje občanů České republiky, Slovenska a Německa k plošným opatřením proti pandemii covid-19 v březnu 2021 zjišťovali vědci Psychologického ústavu AV ČR, Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a Jacobsovy univerzity v německých Brémách. Odpovědi Čechů a Slováků se velice lišily od odpovědí Němců, zejména co se týče odborného základu zaváděných opatření a jejich ospravedlnění.
Studie vycházela z odpovědí téměř tří tisíc občanů, spolupracovaly na ní agentury Median a Bilendi.
„Zajímalo nás, do jaké míry občané spatřují přínos nařízení i pro ně samé, jak hodnotí spravedlivost opatření (tj. zda ti, kteří byli epidemií nejvíce postiženi, dostávali také největší pomoc), do jaké míry měli pocit, že vláda bere v úvahu jejich potřeby a zájmy celé země, zda jim připadá, že rozhodnutí vlády jsou založena na odborném, vědeckém základě, zda jsou dobře ospravedlněná, do jaké míry cítí že přijímaná opatření zohledňují zájmy vlivných skupin a lobbistů a konečně také, do jaké míry je současný pandemický „stav nouze“ výhodný pro vládu spíše než pro občany,“ uvádí Martina Klicperová z Psychologického ústavu AV ČR.
Výsledky průzkumu zřetelně ilustrují kritičnost občanů ČR i Slovenska vůči protipandemickým opatřením svých vlád (a tak i podobnost v názorech Čechů a Slováků), zatímco odpovědi občanů Spolkové republiky Německo (SRN) byly vůči vládním opatřením daleko smířlivější. Například Češi a Slováci obecně nesouhlasili s výrokem, že vláda vždy rozhoduje na odborném, vědeckém základě, kdežto Němci byli v průměru spíše nerozhodní.
Na rozdíl od respondentů ze SRN dotázaní z ČR a SR obecně nepovažovali opatření za dobře ospravedlněná. Také u odpovědí obyvatel žijících v zemích bývalé NDR zjistili tazatelé zajímavý trend – konzistentně se přikláněly ke kritickým postojům Čechů a Slováků.
„I když se nám jistě nepodařilo podchytit všechny významné proměnné, data napovídají, že kromě stěžejního rozdílu v hodnocení české a německé vlády výsledky odrážejí i rozdílnou ochotu občanů k tzv. komplianci, tedy ochotě podrobovat se omezujícím vládním opatřením v závislosti na jejich historické zkušenosti,“ zdůrazňuje Jan Šerek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Odbornost zvyšuje důvěru, důvěra zlepšuje demokracii
Výsledky průzkumu dokládají významné rozdíly v tom, jak občané zemí střední Evropy hodnotili protiepidemická opatření svých vlád. Občané ČR i Slovenska byli obecně kritičtí a stěžovali si zejména, že rozhodnutí vlády nebývala vždy založena na odborném, vědeckém základě. Jejich hodnocení tak byla v určitém kontrastu s hodnoceními občanů Spolkové republiky Německo, jejichž postoje byly méně kritické, resp. neutrální, zejména při hodnocení odborného, vědeckého základu vládních rozhodnutí, ospravedlňování nových vládních opatření občanům a ohledů na zájmy země.
„Využívání odborného potenciálu země může přispět k racionálnímu řešení krize, ke zvýšení důvěry a ochoty respektovat zaváděná opatření i ke zmírnění polarizace společnosti,“ dodává Martina Klicperová z Psychologického ústavu AVČR.
Ochota občanů vs. nelegitimita nařízení
Epidemická situace se s pokračujícím podzimem zhoršuje a počty onemocnění covid-19 opět stoupají. Tentokrát je sice populace připravenější, částečně proočkovaná, resp. s častějším výskytem protilátek, ale odolnost vůči epidemii nezáleží jen na biologické rezistenci, ale i na protiepidemických opatřeních a na ochotě obyvatel tato opatření dodržovat (tzv. komplianci).
Ochota svobodně uposlechnout zákonů a nařízení souvisí s jejich legitimitou
i s legitimitou vlády, která je vydává. Vědecký základ, odborné opodstatnění a objasnění vydávaných opatření by zvýšily jejich legitimitu a ochotu obyvatel se jim podřídit.
V demokratické společnosti hrají značnou roli racionální důvody (pro ně jsou podstatné odůvodněnost a pochopení požadavků), politická kultura a společenská smlouva. S kvalitou demokracie souvisí též míra důvěry ve společnosti. Význam legitimity je obzvlášť vysoký v polarizovaných společnostech a v dobách krize, kdy je třeba, aby měla občanská spolupráce masový charakter a trvala delší dobu. V případě SRN se zřejmě pozitivně promítla role prestižního Kochova institutu a konsenzuální styl vlády Angely Merkelové (která ostatně sama byla ve své kariéře nejdříve vědkyní).
Odpovědi respondentů ČR, Slovenska a SRN na otázky týkající se vládních protipandemických nařízení, na sedmistupňové škále 1 znamenalo rozhodný nesouhlas a 7 úplný souhlas. Výsledky průzkumu zřetelně ilustrují nejen kritičnost občanů ČR a Slovenska vůči protipandemickým opatřením, ale naznačují i zdroje této nespokojenosti, jakými jsou zejména nízká odbornost (nevědeckost) opatření a jejich nedostatečné ospravedlnění občanům.
Zdroj: autoři studie
Více informací:
PhDr. Martina Klicperová, CSc., DSc.
Psychologický ústav AV ČR
e-mail: Klicperovabaker@gmail.com
doc. Mgr. et Mgr. Jan Šerek, Ph.D.
Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzita
e-mail: serek@fss.muni.cz
Prof. Dr. Klaus Boehnke
Jacobs university Bremen
e-mail: k.boehnke@jacobs-university.de
Přečtěte si také
- Nejbližší jiní. Představy o Rusku a Rusech v raném novověku
- Jeden z úseků chybějící části Pražského okruhu býval kdysi pohřebištěm
- Otevřená věda slaví 20 let, stážemi prošlo více než 2000 studentů
- Čeští vědci popisují, jak bakterie unikají před účinky antibiotik
- Klíčové rysy vývoje hlavy obratlovců mají svůj původ u společného předka
- Online výstava zachycuje normalizační Žižkov ve fotografiích Pavla Štechy
- Objev rychlokluzní magnetické rekonexe
- Velmi jasný bolid nad Rakouskem podrobně zachycený
- Akademie ocení své excelentní vědce i výjimečné talenty
- Čeští vědci pomáhají tlumit invazi sumce v Portugalsku
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.