Zahlavi

Čeští badatelé se světovými výsledky obdrželi ceny Akademie věd ČR

27. 11. 2023

Kontrola záchvatů epilepsie, omezení používání laboratorních zvířat i nový pohled na dějiny násilí. Šestice výzkumů, za něž zkušení vědci i mladé badatelky a badatelé převzali 27. listopadu 2023 ve vile Lanna ceny Akademie věd ČR, má světový význam a potenciál pozitivně ovlivnit kvalitu lidského života.

Cenu za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, kterých dosáhli s podporou Akademie věd ČR, získali Jaroslav Hlinka, Daniel Růžek a Rudolf Kučera s Otou Konrádem. Ocenění v kategorii do 35 let předali předsedkyně Eva Zažímalová a místopředsedové příslušných vědních oblastí Adéle Hladké, Nikole Holubové a Martinu Zachovi.

„Ceny Akademie věd dokazují, jak excelentní a důležité výzkumy naši kolegové na pracovištích provádějí,“ vyzdvihla Eva Zažímalová. Zdůraznila, že vědecká kariéra ovšem není vždy snadná: „Dobrodružství vědy často nepřináší okamžité výsledky. Když se ale dostaví, jde o velkou satisfakci.“

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Od matematiky k mozku
Aktivní epilepsií v Česku trpí přibližně 80 tisíc pacientů a nejméně 160 tisíc dalších lidí se s ní někdy léčilo nebo stále léčí. Jaroslavu Hlinkovi z Ústavu informatiky AV ČR se při modelování dynamiky epileptických záchvatů podařilo proniknout do povahy jejich vzniku. Badatelův výzkum, na němž se podílela i špičková zahraniční pracoviště, tak může vést k jejich předvídání i kontrole.

„Pracuji v Ústavu informatiky, ale vzděláním jsem matematik a vystudoval jsem i psychologii. Skončil jsem u studia mozku, které oba obory skloubilo a jeho společenský význam spočívá v medicínských aplikacích,“ popsal laureát pozadí jeho zájmu o dané téma.

Jaroslav Hlinka
Jaroslav Hlinka

Na protilátky s nobelistou
Onemocnění covid-19 a klíšťová encefalitida mají výrazný dopad na společnost. Daniel Růžek z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se významně přičinil o objevy při poznávání patogeneze emergentních virových nákaz a o vývoj nových terapeutických přístupů. Na jeho práci navázal vývoj protilátek proti oběma nákazám. Spolupracoval i s nositelem Nobelovy ceny Charlesem M. Ricem.

„Dovedete si představit, jak stresující bylo prezentovat naše výsledky nobelistovi. O to větší přišla úleva, když je pochválil,“ vzpomněl na počátky spolupráce, která dodnes pokračuje.

Daniel Růžek
Daniel Růžek

Dějiny násilí
„Muži v jistém věku začínají něco měnit, například si koupí nové auto nebo silnou motorku. S kolegou jsme se rozhodli, že se budeme věnovat studiu fyzického násilí. Tento zájem se nám podařilo usměrnit do vědecké práce,“ s nadsázkou podotkl Rudolf Kučera, ředitel Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

V monografii Paths out of the Apocalypse. Physical Violence in the Fall and Renewal of the Central Europe, 1914–1922 s Otou Konrádem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy přinesli inovativní pohled na válečné násilí, rozpad impérií a vznik národních států – soustředili se totiž na nižší vrstvu obyvatelstva.

Rudolf Kučera
Rudolf Kučera

Meziskupinové rozdíly
Adéla Hladká z Ústavu informatiky AV ČR se zabývá matematickou statistikou se zaměřením na výpočetní psychometrii. Soustředí se na detekci meziskupinových rozdílů ve vícepoložkových měřeních didaktických, zdravotních a psychologických testů.

Vědkyně navrhla statistické metody, které umějí popsat meziskupinové rozdíly, jež způsobila například nepozornost nebo nedostatek času na odpovědi. Laureátka zpracovávala téma už v disertaci. „Detekci těchto rozdílu považuji za aktuální a důležité. Je to pro mě velká motivace k výzkumu,“ řekla.

Adéla Hladká
Adéla Hladká

Neznámí prvoci ptáků
Prvoci rodu Cryptosporidium žijí v trávicím traktu různých hostitelů – od ptáků po savce. Mohou ale způsobit těžká průjmová onemocnění pacientů s oslabenou imunitou, například při nákaze AIDS nebo po transplantacích.

Nikola Holubová z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR se zabývá biologií a diverzitou kryptospordií ptáků: „Výzkum těchto prvoků u ptáků vědci dosud spíše opomíjeli. Snažíme se s kolegy tuto mezeru zaplnit.“ Laureátka se podílela na popisu tří nových druhů těchto patogenů u ptáků a vyvinula metodu kultivace prvoků, která by mohla omezit používání laboratorních zvířat.

Nikola HolubováI
Nikola Holubová

Nové pohledy ve filozofii vědy
Filozofie vědeckého modelování patří v posledních třiceti letech mezi hlavní témata filozofie vědy. Martin Zach z Filosofického ústavu AV ČR představil na základě rozboru příkladu z nádorové imunologie komplementární teorii vědeckého modelování.

„Snažíme se studovat vědeckou praxi, takže potřebujeme dostatečné teoretické i praktické poznání. Proto jsem se vydal do laboratoře, abych si experimenty ‚osahal‘, a analýzy tak byly adekvátní,“ popsal vědec. Jeho poznatky mohou překlenout rozkol mezi teoretickými a experimentálními přístupy k vědě.

Martin Zach
Martin Zach

Ceny Akademie věd ČR a finanční částku, která se s nimi pojí, každoročně získávají vědkyně a vědci, jejichž výzkumy přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním měřítku. Udělují se za ukončené vědecké výsledky excelentního a kvalitního výzkumu strategicky orientovaného na společenské priority, od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let. Více o cenách a seznam dosavadních nositelů naleznete na webových stránkách AV ČR. Podrobnější informace o letošních laureátech a jejich výzkumech najdete v tiskové zprávě.

Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-05

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-05

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-08

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-08

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-10

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-10

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-14

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-14

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-19

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-19

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-21

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-21

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-23

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-23

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-25

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-25

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-26

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-26

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-28

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-28

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-29

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-29

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-30

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-30

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-37

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-37

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-39

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-39

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-40

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-40

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-46

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-46

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-47

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-47

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-48

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-48

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-51

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-51

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-53

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-53

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-55

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-57

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-59

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-61

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-63

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-65

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-66

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-67

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-69

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-70

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-73

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-74

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-75

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-77

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-79

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-81

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-82

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-83

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-84

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-85

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-86

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-87

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-88

2023-11-27_Ceny Akademie ved_web-89

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce