
Cílená léčba cukrovky: nová sloučenina chrání kostní buňky
17. 03. 2025
Významný pokrok ve výzkumu léčby cukrovky 2. typu si připsali vědci z Fyziologického ústavu
AV ČR, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a Národního institutu CarDia. Nová experimentální sloučenina MSDC-0602K by mohla být bezpečnější alternativou k současným lékům proti cukrovce. Chrání totiž kosti a snižuje jejich lámavost. Novou studii publikovali v prestižním časopise Metabolism.
Látka MSDC-0602K z nové generace antidiabetických léčiv thiazolidinedionů (TZD) prokázala schopnost zlepšit citlivost organismu na inzulin bez negativních účinků na zdraví kostí, jež jsou spojeny se staršími generacemi TZD. Vědci rozvinuli pokročilé metody metabolomiky a izotopového značení a aplikovali princip click chemie, tedy selektivní označení biologicky aktivních látek v organismu, k detailnímu zmapování metabolických změn v buňkách kostní dřeně a tukové tkáně. Na rozdíl od starších léků TZD látka MSDC-0602K aktivuje alternativní metabolické dráhy v kostech
i v tukové tkáni a působí tedy účinněji v jednotlivých orgánechKonkrétně u kostí použití odlišných metabolických přeměn podporuje tvorbu nových buněk a zároveň potlačuje tvorbu tukových buněk v kostní dřeni.
„Naše zjištění naznačují, že látka MSDC-0602K by mohla pomoci cílené léčbě cukrovky 2. typu se sníženými nežádoucím účinky na kosterní soustavu,“ říká hlavní autor studie Ondřej Kuda z Fyziologického ústavu AV ČR. „Tato sloučenina totiž nejen zlepšuje citlivost na inzulin, tedy to, jak buňky využijí inzulin k regulaci hladiny cukru v krvi, ale také chrání kosti, což je klíčové pro pacienty s cukrovkou, kteří se jinak potýkají se zvýšeným rizikem zlomenin.“
Popsaná multidisciplinární studie poskytuje důležitý vhled do mechanismů účinku různých TZD a otevírá cestu k vývoji bezpečnějších a účinnějších léků proti cukrovce. K potvrzení slibného potenciálu bude ovšem nutné provést řadu dalších klinických studií.
Kontakt:
RNDr. Ondřej Kuda, Ph.D.
Fyziologický ústav AV ČR
vedoucí Oddělení metabolismu bioaktivních lipidů
ondrej.kuda@fgu.cas.cz
Odkaz na publikaci:
Brejchova K., Rahm M., Benova A., Domanska V., Reyes-Gutierez P., Dzubanova M., Trubacova R., Vondrackova M., Cajka T., Tencerova M., Vrabel M., Kuda O.: Uncovering mechanisms of thiazolidinediones on osteogenesis and adipogenesis using spatial fluxomics. Metabolism 11(166):156157(2025).
doi: 10.1016/j.metabol.2025.156157
Přečtěte si také
- Horizontální mitochondriální transfer je klíčový proces v biologii nádorů
- Vědění ve věku nedůvěry a postavení vědy v současném světě
- Odstranění překážek v práci může přinést 10 miliard do veřejných rozpočtů ročně
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm dnes zvolí nové širší vedení Akademie věd
- Web Klimatická změna poskytuje informace o faktech, dopadech a řešeních
- Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.