Co všechno ovlivňují mitochondrie v nádorových onemocněních?
17. 09. 2019
Špičkoví vědci z celého světa se sjeli do Vestce u Prahy, kde sídlí centrum BIOCEV. Na mezinárodní konferenci nazvané Mitochondria, Apoptosis and Cancer 2019 diskutují o nových výsledcích v oblastech buněčné biologie i medicíny, které se týkají role mitochondrií v nádorových onemocněních. Mitochondrie jsou přitom považovány za jakési „buněčné elektrárny“, jejich hlavní funkcí je produkce a uvolňování energie.
Organizátorem a garantem přehlídky, která začala dnes a potrvá do pátku 20. září, je renomovaný vědec Jiří Neužil. Tento vedoucí laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR objevil protirakovinnou látku MitoTam, která se nyní úspěšně testuje na pacientech ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.
Tvorba a rozvoj nádorů
Mezi hosty budou vědci, kteří ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Například Matthew Vander Heiden z Massachusettského technologického institutu v USA zde pronese svoji přednášku na téma metabolické limitace tvorby a progrese nádorů a Mike Murphy z Univerzity v Cambridge bude hovořit o mitochondriálních metabolitech jako signálních molekulách v normální i patologické fyziologii. Antonio Enriquez z Národního centra pro výzkum kardiovaskulárního systému se zase zaměří na roli mitochondriálních respiračních komplexů v kvalitě mitochondrií. Všichni tito vědci budou mít na konferenci tři hlavní přednášky.
Dále na přehlídce vystoupí český parazitolog a biolog Julius Lukeš z jihočeského Biologického centra či Karel Pacák z Národního ústavu zdraví (National Institute of Health) v USA, celkem je v programu na 50 přednášek. Konference je součástí bienálních MAC sympozií, to první se uskutečnilo roku 2009 v Praze.
„Jedná se o velice prestižní mezinárodní akci, která se v Česku koná již 10 let, což je také zohledněno neobyčejně kvalitními řečníky. Předpokládáme, že MAC’19 přinese nové spolupráce a také zvýší mezinárodní povědomí o české vědě i centru BIOCEV,“ říká Petr Solil z centra BIOCEV, které sdružuje vědce z akademického i univerzitního prostředí v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Podílí se na něm šest ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvě fakulty Karlovy univerzity (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta).
Na titulním snímku sídlo BIOCEVu ve Vestci
Připravil: Petr Solil, BIOCEV ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: BIOCEV
Přečtěte si také
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
- Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.