Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
30. 03. 2023
Kromě rodičů mají od letošního roku bratři Pavel a Tomáš Jungwirthové společného ještě něco dalšího. Oba vynikající vědci se stali držiteli prestižního grantu Evropské výzkumné rady, takzvaného ERC Advanced grantu. Fyzikální chemik Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR uspěl s projektem zaměřeným na modelování působení iontů v biologickém prostředí, fyzik Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR zaujal objevem altermagnetů.
ERC granty, jejichž nové nositele dnes vyhlásila Evropská výzkumná rada, platí v Evropě i ve světě za doklad kvality výzkumu. V kategorii Advanced na ně v celé Evropské unii dosáhne ročně jen zhruba dvě stě vědců. Pro samotného výzkumníka je tedy už zařazení do tohoto programu vysokým oceněním jeho práce. Ta musí být založena na neotřelé myšlence nebo na novátorském přístupu k řešenému problému.
Absolutní česká špička
Pavel Jungwirth, který vede v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vědeckou skupinu molekulového modelování, získal grant na projekt nazvaný Q-Škálování: Modelování iontově řízených biologických procesů pomocí správné sady molekulových nástrojů.
Jádrem projektu je zpřesnění popisu iontů v biologických systémech za pomoci strojového učení. „To, co by dřív dělalo dvacet lidí dvacet let, může za pomoci umělé inteligence zvládnout pětičlenný tým za pět let,“ říká Pavel Jungwirth, který výzkum, na nějž získal ERC Advanced grant, vnímá jako službu vědecké komunitě.
Pavel Jungwirth dostal na pětiletý výzkum skoro 60 milionů korun. V případě ERC Advanced grantu jde o maximální částku udělované finanční podpory. Šance, že vědci a vědkyně tuto podporu získají, není velká, v průměru jen zhruba patnáctiprocentní. V Česku se těchto grantů rozdalo zatím jen osm, dva z nich v minulosti putovaly do Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.
Starší z bratrů Pavel Jungwirth působí v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v letech 2020 až 2022 stál v čele Učené společnosti ČR.
Magnetismus bez magnetizace
Také Tomáš Jungwirth, jenž působí jako vedoucí oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu AV ČR, dosáhl v podpoře svého projektu na maximální částku, kterou Evropská výzkumná rada v této kategorii grantů poskytuje, tedy téměř 60 milionů korun. Navíc je prvním českým vědcem, který ERC Advanced grant dokázal získat podruhé.
V projektu nazvaném ALTERMAG: Altermagnetismus a spintronika bez magnetizace a relativity chce ukázat, jak unikátní vlastnosti mají nedávno objevené altermagnety. Tyto materiály vykazují výhody jak feromagnetických (projevující se tradičními magnetickými vlastnostmi), tak antiferomagnetických („skrytě“ magnetických) materiálů.
„Altermagnety kombinují přednosti feromagnetů a antiferomagnetů a zároveň mají vlastnosti, které nenabízí žádná ze dvou tradičních magnetických tříd,“ říká Tomáš Jungwirth a pokračuje: „Tímto pomůžeme otevřít nové směry výzkumu a vývoje ve spinové fyzice, nanoelektronice a optoelektronice.“ Projekt prozkoumá i využitelnost altermagnetů pro technologie ultrarychlých digitálních pamětí a neuromorfních logiko-paměťových součástek.
Mladší ze sourozenců Tomáš Jungwirth pracuje ve Fyzikálním ústavu AV ČR, specializuje se na spintroniku.
Nejprestižnější z prestižních
„ERC Advanced grant je ten úplně nejprestižnějí, který vědec může dostat. Je to velký úspěch jak pro bratry Jungwirthovy, jimž ze srdce blahopřeji, tak pro jejich pracoviště, ale i pro celou Akademii věd,“ oceňuje úspěch předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Čeští vědci jsou ve srovnání se svými evropskými kolegy v soutěži o granty Evropské výzkumné rady méně úspěšní, dosud štědrou podporu získalo asi šest desítek projektů, z toho polovina směřovala na výzkum badatelů z Akademie věd ČR.
Rozhovor s Tomášem Jungwirthem Naše paměťové nosiče mohou změnit elektroniku, jak ji známe v současnosti si můžete přečíst v e-magazínu AB / Akademický bulletin 3/2018.
Rozhovor s Pavlem Jungwirthem nazvaný Věda umí být až nemravně krásná si můžete přečíst v magazínu A / Věda a výzkum 3/2020.
Své zkušenosti z vedení Učené společnosti ČR přiblížil Pavel Jungwirth v rozhovoru Malé světýlko racionality a vědy uveřejněném v e-magazínu AB / Akademický bulletin 4/2022.
O badatelských úspěších Pavla Jungwirtha si můžete přečíst také v článcích Od nekovu ke kovu: objev Pavla Jungwirtha na obálce časopisu Science či Kovová voda poprvé připravena v pozemských podmínkách.
Poslechněte si také podcast Věda na dosah s Pavlem Jungwirthem o chuti těžké vody, hravé fyzikální chemii a pěstování vína.
Tisková zpráva Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR je k dispozici zde.
Tisková zpráva Fyzikálního ústavu AV ČR je k dispozici zde.
Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Jana Plavec a Viktor Černoch, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Budoucnost energetiky: malé modulární reaktory jako zdroj čistší energie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.