FOTO: Samčí převaha. Skokani zelení v Poodří kradou vajíčka příbuzným žábám
16. 08. 2021
Skokani zelení na to vyzráli! Dokázali si vytvořit strategii, při které vůbec nepotřebují samičky svého druhu. V povodí řeky Odry ostatně na žádnou žábu ženského pohlaví patřící k taxonu Pelophylax esculentus ani nenarazíte. Co tedy tito krásně zbarvení obojživelníci dělají pro zachování rodu? Abychom to zjistili, vyrazili jsme v době žabího páření s fotoaparátem i kamerou do Poodří. Průvodce žabím životem nám dělali vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR.
Letošní přelom dubna a května milostným hrátkám skokanů příliš nepřál. Žáby by potřebovaly o pár stupňů na teploměru více, aby se jim pořádně rozproudila krev v žilách a zatoužily plodit potomstvo. Naše výprava je tak musela v mokřadních loukách a na krajích rybníků trochu více hledat – nehybně se schovávaly a čekaly na teplé sluneční paprsky. Na druhou stranu nám alespoň neutíkaly a nechaly se vyfotografovat. A my jsme si tak spolu s Marií Kaštánkovou a Lukášem Cholevou mohli nerušeně povídat o pozoruhodném chování skokanů zelených, které spolu s kolegy z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR studují už více než dvacet let.
Text: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Video: Tomáš Kopecký, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.