Zahlavi

Fyzik Tomáš Jungwirth je navržený na Národní cenu Česká hlava za rok 2024

13. 09. 2024

Jeho výsledky vzbudily mezinárodní pozornost, vytvořil jedno z nejvýznamnějších světových center výzkumu spintroniky a je prvním českým vědcem, jemuž se podařilo získat dvakrát ERC Advanced Grant. Rada pro výzkum, vývoj a inovace nyní Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu AV ČR navrhla na Národní cenu vlády Česká hlava.

„Národní cena vlády je nejvyšší ocenění udělované osobnostem české vědy a výzkumu za jejich celoživotní úspěšné a výjimečné expertní působení s mezinárodním dosahem. Nominace pravidelně reprezentují nejlepší odborníky, kteří dosahují uznání i ve světovém měřítku,“ říká ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek.

Rada pro vědu, výzkum a inovace doporučila na ocenění Tomáše Jungwirtha za mimořádný přínos ve výzkumu spintroniky. Návrh nyní posoudí vláda.

Tomáš Jungwirth vystudoval fyziku na Univerzitě Karlově, kde absolvoval také doktorské studium. Jako doktorand a postdoktorand získával zkušenosti na americké Indiana University (1994–1995 a 1997–1999) a v letech 2000–2004 působil jako vědecký pracovník na University of Texas. Je držitelem Akademické prémie (2008), ceny Neuron (2018) a ceny ministra školství (2020). Jako jediný vědec v České republice obdržel dvakrát prestižní ERC Advanced Grant (2010 a 2023). Jeho týmu se mimo jiné podařilo potvrdit existenci altermagnetismu, loni byl opět zařazen mezi nejcitovanější vědce světa.

Více o jeho výzkumu se dočtete v časopise A / Magazín.

Národní cenu Česká hlava v minulosti získali například Antonín Holý, Pavel Hobza (oba z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR), Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Blanka Říhová z Mikrobiologického ústavu AV ČR, Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a další osobnosti české vědy a výzkumu.

Připravila: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím zprávy RVVI
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce