Fyzikální ústav AV ČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek
17. 04. 2020
Místo desítek minut desítky sekund. Tolik času zabere v porovnání s prozatímní produkcí na 3D tiskárnách výroba klíčových dílů nových polomasek RP95-M určených pro nejvyšší stupeň ochrany, které vycházejí z původního modelu vyvinutého na ČVUT. Sériovou produkci těchto kvalitnějších a zároveň levnějších modelů spustí v nejbližších dnech společnost CARDAM, dceřiná společnost Fyzikálního ústavu AV ČR, firmy Beneš a Lát a České zbrojovky. Týdně jich vyrobí 50 000 kusů.
Jedna z prvních dodávek poputuje do ústavů Akademie věd ČR, kde vědci testují vzorky na přítomnost koronaviru.
„Maska umožňuje použití výměnných filtrů včetně filtrů P3 R, přesahujících úrovní ochrany třídu FFP3,“ vysvětluje Michael Prouza, ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR, kde vědci vyvinuli speciální komoru na testování těsnosti masek.
Pro sériovou výrobu na vstřikovacích lisech vědci museli upravit návrh prototypu masky vyvinuté na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT. Na základě výhradní licence poskytnuté start-up firmou ČVUT TRIX Connections vznikl upravený model RP95-M, na jehož vývoji a konstrukčním řešení sériové podoby se podílely společnosti CARDAM a Beneš a Lát.
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová předala první masky Ústavu molekulární genetiky AV ČR.
Akademicko-průmyslový ping-pong
Spolupráce mezi vědci a výrobními společnostmi na inovaci prototypu a spuštění sériové výroby stála na zkušenostech z přechozích projektů v rámci Národního centra kompetence MATCA, ale i na osobním nasazení desítek lidí. „Byla to ukázka sehraného akademicko-průmyslového ping-pongu,“ říká Miloslav Klinger z Fyzikálního ústavu AV ČR.
„Například z důvodů maximálního urychlení výroby forem byly práce na formách pro výrobu masek rozděleny mezi šest nástrojáren, které paralelně pracovaly na deseti formách pro výrobu masek,“ dodává Jan Lát ze společnosti Beneš a Lát. Zásadní podíl na vytvoření podmínek pro tento druh spolupráce má Technologická agentura České republiky.
Pro bezpečnost masky je klíčová těsnost. „Každá maska bude podrobena podmínkám násobně náročnějším než při běžném provozu. Cílem je, aby se mezi pracovníky v první linii dostaly jen ty nejkvalitnější masky,“ vysvětluje Tomáš Jetmar, jehož tým má na starosti vývoj testovacího zařízení, které vzniklo přímo ve Fyzikálním ústavu AV ČR.
Fyzikální ústav #AVČR zahajuje s českými firmami výrobu ochranných masek
— Akademie věd ČR (@Akademie_ved_CR) April 17, 2020
„Maska umožňuje použití výměnných filtrů včetně filtrů P3 R, přesahujících úrovní ochrany třídu FFP3,“ vysvětluje Michael Prouza, ředitel @FZU_AVCR.#Věda_proti_coviduhttps://t.co/arBT5YplsR pic.twitter.com/qnlkSr9UaM
Vyšší kvalita, nižší cena, delší životnost
Zároveň nové masky vyjdou výrazně levněji než třeba respirátory FFP2, které poskytují významně nižší ochranu. „V porovnání s běžně dostupnými respirátory FFP2 jsou náklady na měsíční provoz více než desetkrát nižší,“ říká Ondřej Kurkin, ředitel společnosti CARDAM.
Díky odolným materiálům je masku možné opakovaně sterilizovat. Její životnost vědci stanovili na minimálně sto sterilizačních cyklů v autoklávu a na neomezený počet dezinfekcí.
Použitý částicový kombinovaný filtr P3 R odpovídá maximálnímu stupni ochrany a dle výrobce filtrů, firmy AVEC CHEM, v čistém prostředí nemocnice vydrží přibližně týden nepřetržitého provozu. Ve spolupráci Fyzikálního ústavu AV ČR a společnosti SIGMA Výzkumný a vývojový ústav navíc probíhá vývoj metody pro dezinfekci filtrů za účelem prodloužení jejich životnosti.
První várku nových ochranných masek dostanou vědci z biologických a chemických ústavů AV ČR.
Fyzikální ústav AV ČR též koordinuje distribuci jedné z prvních objednávek, kdy 1200 kusů ochranných masek poputuje vědcům v biologických a chemických ústavech AV ČR, kteří se podílejí na testování a dalších aktivitách v boji proti nemoci covid-19.
Více informací v tiskové zprávě.
Připravily: Radka Římanová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Beneš a Lát; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
- Nová krystalografická metoda pomůže ve vývoji léků i rychlejších počítačů
- Dva bratři Jungwirthové, dva prestižní evropské granty ve výši 120 milionů korun
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.