Japonský velvyslanec navštívil Orientální ústav a předal knihy o své zemi
11. 04. 2022
Několik desítek nových knih ze současného Japonska doplnilo fondy Všeobecné knihovny Orientálního ústavu AV ČR. Knižní dar ústavu věnovala nadace Nippon Foundation a symbolicky jej v pátek 7. dubna předal japonský velvyslanec Suzuki Hideo. Všeobecná knihovna Orientálního ústavu AV ČR je přístupná nejen badatelům, ale komukoli z veřejnosti, kdo se zajímá o orientální témata.
Darované knihy jsou napsané anglicky nebo japonsky a představují výběr ze všech možných témat a žánrů. „Najdete mezi nimi výtisky o společnosti, ekonomice, jazyce, geografii, ale i fikci. Nadace nám poskytla různorodou variaci publikací, jejichž cílem je přispět k pochopení Japonska. Ideální mohou být například pro studenty, kteří se zajímají o japonskou kulturu a společnost,“ vysvětluje vedoucí oddělení východní Asie Orientálního ústavu AV ČR Nobuko Toyosawa, která v Praze působí od roku 2017.
Japonský velvyslanec Suzuki Hideo si prohlíží mapu ze sbírek Orientálního ústavu (vlevo Nobuko Toyosawa).
Moderní japonská kultura, Japonská diaspora nebo Premoderní Japonsko. I takové tituly (v angličtině) lze najít v seznamu nových knih. K dispozici je i několik románů, například A Tokyo Romance od britsko-nizozemského spisovatele Iana Burumy.
Orient v knihách
„Knižní dary jsou pro Orientální ústav velmi důležité, protože právě díky nim se nám daří postupně doplňovat knižní fond, a zaplňovat tak díru, která v něm nastala zhruba v sedmdesátých letech,“ říká ředitelka Orientálního ústavu AV ČR Táňa Dluhošová. V té době ústav z politických důvodů opustila většina dosavadních zaměstnanců, nebylo možné svobodně bádat ani nakupovat potřebnou literaturu.
Darované knihy pojednávají o japonské společnosti, ale i mytologii.
Veřejně přístupná knihovna má dnes ve svých fondech přes 270 tisíc svazků a patří mezi největší v rámci Akademie věd ČR. „Sbírky naší knihovny jsou rozděleny v zásadě do dvou částí. Jedna je určena pro odborníky a badatele a jedná se o materiály, které jdou do hloubky problematiky. Druhá část je ale vhodná i pro širokou veřejnost, jež se zajímá o orientální témata,“ doplňuje vedoucí Všeobecné knihovny Orientálního ústavu AV ČR Reysa Alenzuela.
Knihovna je otevřena zájemcům za minimální poplatek, aktuální informace o možnostech návštěvy a výpůjček nabízí webové stránky knihovny.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Konference v AV ČR rozebírá současný stav morálky ve vědě a společnosti
- V Praze se sešli experti na etiku vědy. Jedním z témat byla role AI ve výzkumu
- Čtyři badatelé, kteří posouvají hranice vědy, převzali oborové medaile AV ČR
- Akademie věd představila Akční plán k reformě hodnocení výzkumu v AV ČR
- Tomáš Čižmár získal významné ocenění v mikroskopii, přispěl k rozvoji neurověd
- Botanici dokončili poslední díl Květeny ČR, završili tak padesátiletý projekt
- Nebojme se být ambiciózní, říkají vedoucí Dioscuri center v Akademii věd
- Transfer z Akademie věd do průmyslu: šance, jak dále rozvíjet českou ekonomiku
- Elitní organizaci pro molekulární biologii EMBO posílí tři badatelé z AV ČR
- Vědecké talenty z Akademie věd získaly ceny Francouzského velvyslanectví
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.