„Jde o velkou příležitost,“ řekl v Dolních Břežanech indický prezident
10. 09. 2018
V rámci své oficiální návštěvy Česka si indický prezident Rám Náth Kóvind o víkendu prohlédl i laserové centrum ELI Beamlines, které označil za „špičkovou infrastrukturu“.
V prostorách výzkumného pracoviště v Dolních Břežanech pak mezi bombajským Tata institutem pro základní vázkum a Fyzikálním ústavem AV ČR došlo k podpisu memoranda o spolupráci, které navázalo na rámcovou dohodu z pátku 7. září 2018 podepsanou na Pražském hradě.
Pracoviště ELI Beamlines, které koordinuje Fyzikální ústav AV ČR a díky svému nadstandardnímu vybavení by mělo představovat novou generaci výzkumných center, představil jeho manažer Roman Hvězda. Poté následovala diskuse, v níž indický prezident projevil velký zájem o spolupráci. „Považuji ho za špičkovou infrastrukturu a potenciál vidím v mnoha oblastech. Jde o velkou příležitost,“ řekl prezident, který zvažuje indickou participaci v ELI formou asociativního členství. Indickou delegaci provázel laserovým centrem místopředseda Akademie věd Jan Řídký a kromě manželky indického prezidenta Savity přijela i velvyslankyně Indie v ČR Narinder Chauhan či náměstkyně ministerstva zahraničních věcí Ruchi Ghanashyam. Bezpečnost návštěvy zajišťovala indická ochranka.
Areálem provázeli indického prezidenta a jeho choť Savitu místopředseda Akademie věd Jan Řídký a manažer ELI Roman Hvězda (oba vpravo)
ELI Beamlines je největším výzkumným projektem v dějinách České republiky. Má mezinárodní rozměr nejen okolnostmi svého vzniku (z velké části ho financuje Evropská unie a je úzce provázané s podobnými centry v Maďarsku a Rumunsku), ale také strukturou svého personálu – přibližně třetina jsou cizinci. Mezi nimi jsou i čtyři vědci z Indie, a to Deepak Kumar Batheja, Sushil Kumar Singh, Praveen Kumar Velpula a Saud Saldukar, o jejichž práci se indická delegace velmi zajímala.
Na závěr pak indický prezident obdržel symbolický dárek v podobě betonového kousku ze základů ELI, zatímco jeho manželka Savita dostala od místopředsedy Jana Řídkého brož vyvinutou speciální technologií na Fyzikálním ústavu. Jde o uměle vytvořený krystal, připravený na moderních scintilátorech. Když na krystal dopadne LED světlo, které je zabudované přímo v dárkové krabičce, nádherně se rozzáří.
Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Stanislav Pecháček pro ELI Beamlines
Přečtěte si také
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
- Epileptický záchvat nepřichází vždy zčistajasna, říká Jaroslav Hlinka
- V Praze odstartovala největší mezinárodní konference o materiálovém modelování
- Z čeho se skládá kosmické záření? Napoví přelomová metoda českého fyzika
- Tuk je možné vydolovat i z tisíce let staré keramiky, říká Veronika Brychová
- Svérázná říše umělé inteligence. Máme se jako lidstvo bát, nebo být nadšení?
- Přelomové datování. První lidé přišli do Evropy už před 1,4 milionu let
- Přitažlivá nepřitažlivost. Vědci experimentálně potvrdili novou formu magnetismu
- Krása neviditelného krystalu. Jak se zkoumá skrytý svět atomů a molekul
- Planetky neboli asteroidy: jak pomáhají vědcům při dobývání a výzkumu vesmíru
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.