Když za nás umělá inteligence šlape na pedál
11. 09. 2020
Regulace umělé inteligence nebo řešení sporů v digitální ekonomice. Tato a další témata se diskutovala na mezinárodní konferenci SOLAIR 2020, která se uskutečnila ve dnech 10. a 11. září 2020 v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze. Letos se akce, kterou již třetím rokem pořádá Ústav státu a práva AV ČR, odehrála kvůli pandemii covidu-19 kompletně online.
Vývoj umělé inteligence nás nutí klást si poněkud nepříjemné otázky. Má například existovat absolutní technologická vynutitelnost právních pravidel? Možná nevíte, co si pod tím představit, tak si vezměte následující situaci: „řídíte“ autonomní vozidlo a na rovném a bezpečném úseku byste chtěli jet o trošku víc než povolených 90 km/h. Jenže auto vám to nedovolí.
Spojme síly
Podobná situace se dotýká nejen legislativy, ale i osobní zodpovědnosti a demokratického rozhodování. Proto je zapotřebí celospolečenská diskuze, která nám pomůže nastavit pravidla. Její výsledek by ale neměl platit provždy, měl by se stále přehodnocovat v závislosti na potřebách lidí i trendech v technologickém vývoji.
Účastníci mohli zůstat doma, akce se přenášela kompletně online.
Příspěvkem do debaty byla mezinárodní konference SOLAIR. Přednášející se na ní shodli, že umělá inteligence má potenciál výrazně ovlivnit uplatňování základních lidských práv. „Je nutné spojit síly, abychom nastavili nejlepší praxi, která ochranu těchto práv podpoří, a ne podkopá,“ řekla organizátorka konference Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva AV ČR.
Základní práva a svobody
Tématem letošního ročníku byly základní hodnoty a práva v digitálním věku. Zazněly příspěvky odborníků jak z veřejné sféry, tak i z akademické obce a byznysu. Alžběta Krausová v souhrnu představila mezinárodní aktivity v oblasti regulace umělé inteligence. Zaměřila se také na českou expertní platformu pro monitorování etických a právních pravidel pro umělou inteligenci (AI Observatory & Platform).
Yordanka Ivanova z Evropské komise pohovořila na téma iniciativ EU v oblasti umělé inteligence a Zsuzsanna Mátraiová, regionální ředitelka vnějších vztahů firmy Microsoft, zase o lidských hodnotách jako hlavní zásadě zodpovědné umělé inteligence.
Ve specializovaném panelu pro mezinárodní organizace vystoupila Anna Joubin-Bretová, tajemnice Komise OSN pro mezinárodní obchodní právo, jež rozebrala využívání umělé inteligence v obchodním kontextu. Její prezentaci doplnili o informace o aktivitách ve svých organizacích Carlo Di Nicola, zástupce UNIDROIT, a Karine Persetová z OECD.
K aktivitám mezinárodních organizací se později vyjádřila i Peggy Valckeová z Katolické univerzity v Leuvenu, viceprezidentka zvláštní komise Rady Evropy CAHAI. Mluvila například o manipulaci pomocí algoritmů a hranicích využívání umělé inteligence. V pátek dopoledne představila aktivity v oblasti etických pravidel pro umělou inteligenci Gabriela Ramosová z UNESCO.
O vztahu umělé inteligence k základním právům a svobodám pohovořil i Gerald Spindler z Univerzity v Göttingenu. Během pátečního dne byly na konferenci mimo jiné představeny i otázky spojené s personalizací obsahu pomocí umělé inteligence, otázky týkající se využívání umělé inteligence v justici pro vynucování práva i záležitosti týkající se ochrany spotřebitele a pojištění.
Biologické mozky
Závěrečný panel konference přestavil provokativní témata týkající se monitorování lidské mozkové aktivity a vytváření hybridních robotů s biologickými mozky. Hananel Hazan z Tuft’s University představil možnosti této technologie.
Organizátoři se o formátu online konference rozhodli na poslední chvíli, s ohledem na prudký nárůst nakažených nemocí covid-19. „Překvapilo nás, že ač se zaregistrovalo přes tři sta osob, reálná účast byla o dost menší. Bylo to pravděpodobně dáno tím, že ne všichni zaregistrovaní se účastnili všech panelů, ale spíš se připojili jen k těm, které je osobně zajímaly. Tak jako tak šlo o velmi zajímavou zkušenost. Už se ale těšíme, až se zase uvidíme osobně,“ uzavřela Alžběta Krausová.
Konferenci SOLAIR 2020 uspořádal Ústav státu a práva AV ČR ve spolupráci s Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo, Úřadem vlády ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR, Microsoftem, Akademií věd ČR, Ministerstvem spravedlnosti Japonska a Japonským centrem pro mezinárodní řešení sporů.
Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR
Přečtěte si také
- Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
- ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
- Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
- Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
- Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
- Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
- Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.