Kojení jako nejlepší vklad do zdraví dítěte, výhody jsou nezpochybnitelné

Pozitivní vliv kojení a mateřského mléka pro zdravý růst a vývoj miminka jsou neoddiskutovatelné. Jaké faktory mohou ovlivnit kvalitu této blahodárné tekutiny? A jak dlouho by matky měly kojit? Odpovědi naznačují dvě nové studie českých vědců z Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Fyziologického ústavu AV ČR, které publikovaly odborné časopisy Biomedical Journal of Scientific & Technical Research a Food Chemistry.

Člověk je jedním z přibližně 6500 druhů savců. Definice říká, že jde o obratlovce, jejichž mláďata se živí mateřským mlékem. Sají jej z matčina prsu, respektive mléčných žláz. Už samotné pojmenovaní naší třídy obratlovců tedy ukazuje obrovský význam kojení a mateřského mléka nejen pro náš živočišný druh. Mateřské mléko totiž obsahuje ideální koktejl živin a biologicky aktivních látek, které jsou nezbytné pro rychlý růst a vývoj potomka.

Tvorbu mateřského mléka ovlivňuje hormon prolaktin, jeho produkci z prsní žlázy pak hormon oxytocin, který bývá nazýván „hormonem lásky“ a hraje důležitou roli při budování citového pouta mezi matkou a dítětem. Složení a kvalitu mléka ovlivňuje mnoho faktorů, jako jsou například stravovací návyky matky, životní styl, způsob porodu nebo délka těhotenství. Právě na tuto problematiku se zaměřila studie Kristýny Brejchové z Fyziologického ústavu AV ČR. V první části studie sledovala, jaký vliv má předčasný porod nebo porod císařským řezem na složení prvotního mléka – mleziva, které se ve žláze tvoří těsně před porodem a asi tři až pět dní po něm.

Kristýna Brejchová působí v oddělení metabolismu bioaktivních lipidů Fyziologického ústavu AV ČR.

Během pěti let nasbírali vědci celkem 137 vzorků mléka od dárkyň z pražského Ústavu pro péči o matku a dítě. Pocházely od matek se spontánním porodem nebo císařským řezem v termínu, ale i matek, které rodily předčasně. Matky poskytly vzorky mleziva i zralého mléka. Následná analýza složení ukázala, že oba typy nestandardního porodu mají mírně nepříznivý dopad na složení mleziva. „Domníváme se, že mléčná žláza matky neměla dostatek času k zahájení tvorby plnohodnotného mléka. Nejpozději s odstupem čtyř týdnů tento negativní vliv zmizel a zralé mateřské mléko se svým složením podobalo mléku matek rodících přirozenou cestou v termínu,“ říká Kristýna Brejchová.

Vědkyně také dodává, že netvoří-li se matce předčasně narozeného dítěte celkově dostatek mléka, je vhodné jej nahradit mlékem od dárkyň z mléčné banky. Pokud se ovšem matce tvoří mléka dostatek, ačkoli se vlivem předčasného porodu či porodu císařským řezem jeho složení z hlediska hladin určitých tuků liší, není důvod jej nahrazovat a je dobré pokračovat v kojení. Z výsledků je tedy patrné, že právě optimální složení mléka je významnou otázkou v péči o nedonošené děti a měla by se mu věnovat velká pozornost.

Tuky v mateřském mléce
Už v předcházejícím projektu z roku 2018 objevili vědci v mlezivu speciální lipidy – estery mastných kyselin a hydroxy mastných kyselin. „Anglicky se jim říká Fatty Acid Esters of Hydroxy Fatty Acids, a protože je to tak dlouhý název, používáme pro jejich pojmenování zkratku FAHFA. Některé z této skupiny lipidů mají protizánětlivé účinky,“ upřesňuje Kristýna Brejchová. „V naší nové studii jsme navíc v mateřském mléce našli komplexní lipidy – triacylglycerol estolidy, které ve své struktuře váží protizánětlivé FAHFA. Jeden z enzymů obsažených v mléce je dokáže štěpit a uvolnit tak látky s prospěšnými účinky na zdraví novorozence,“ doplňuje vědkyně. Tyto komplexní tuky, které zatím byly v lidském organismu detekovány pouze v tukové tkáni, jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka nezávisle na době i způsobu, jaký se dítě dostane na svět.

O blahodárném vlivu kojení vědci nepochybují. Složení mateřského mléka však ještě není zcela prostudováno.

Nyní se prokázalo, že tyto komplexní tuky jsou v malém množství přítomné ve všech vzorcích mléka nezávisle na době i způsobu, jaký se dítě dostane na svět. Předčasný porod ani porod císařským řezem tedy nehrají při jejich tvorbě roli. „Je tedy zřejmé, že mateřské mléko je pro miminko ideální stravou a kojení je nenahraditelným způsobem výživy i v případě, kdy porod neprobíhá ideálním způsobem,“ uzavírá Kristýna Brejchová. Výzkum mimo jiné ukázal, že složení mateřského mléka ještě není dokonale prostudováno. Odborníci v něm stále nacházejí nové látky s účinky prospěšnými pro lidské zdraví.

Jaká je ideální délka kojení?
Nad touto otázkou debatují odborníci i laická veřejnost dlouhá léta. Shoda zatím nepanuje. Někteří prosazují měsíce, jiní dokonce roky. Doba, po kterou matka své dítě kojí, sehrála významnou úlohu také ve studii, na které spolupracovali odborníci pod vedením Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny AV ČR s kolegy z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Nemocnice České Budějovice a Univerzitní nemocnice L. Pasteura v Košicích.

Zaměřili se zejména na faktor, který Radim Šrám studuje už několik desetiletí – znečištění ovzduší. Právě to totiž může mít za následek zpomalený vývoj poznávacích funkcí a chronická respirační a kardiovaskulární onemocnění. Neblahý vliv zvýšené koncentrace jemných prachových částic PM2,5 (částice menší než 2,5 mikronu) na psychický vývoj dětí se prokázal již v dřívějších výzkumech.

Nová studie českých a slovenských odborníků se zaměřila na vývoj kognitivních funkcí u dětí v souvislosti s dobou kojení. Sledovali skupiny dětí z okresů Karviná a České Budějovice, které se významně liší mírou znečištění ovzduší. Vědci zpracovali data od celkem 147 dětí narozených v letech 2013 a 2014, z Českých Budějovic 80 a z Karviné 67. Kognitivní funkce hodnotili u pětiletých dětí. Použili Bender-Gestaltův test, která ověřuje, jak jsou děti schopny nakreslit předložené geometrické obrazce, a Ravenův test, který měří pochopení komplexnosti vzorů a schopnost ukládat a vybavovat si informace, tedy schopnost řešit problémy.

Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se dlouhodobě věnuje vlivu znečištěného ovzduší na zdraví dětí.

Z mateřských dotazníků vědci získali informace o kojení a vývoji dětí. Zjistili, že kojení delší než šest měsíců pozitivně ovlivnilo výsledky obou uvedených testů. „V Českých Budějovicích stačilo k příznivému působení plné kojení po dobu tří měsíců, v Karviné, kde je znečištění ovzduší vysoké, bylo potřeba minimálně šest měsíců,“ doplňuje Radim Šrám.

Výsledky naznačují, že plné kojení po dobu půl roku a déle má větší efekt na vývoj kognitivních funkcí u obou skupin dětí. Ten se přitom zřetelněji prokázal u Bender-Gestaltova testu, který měří vizuální a motorické schopnosti. Lze tedy předpokládat, že delší kojení se příznivě projeví zejména na vývoji poznávacích funkcí u dětí žijících v oblastech s vysokou mírou znečištění ovzduší.

Studie jsou k dispozici na stránkách Ústavu experimentální medicíny AV ČR a webu časopisu Food Chemistry.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Fyziologický ústav AV ČR, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk