Konference představila vize bezpečnějšího prostředí ve vědě i na univerzitách
12. 09. 2024
Sociální bezpečí se zaměřením na genderově podmíněné násilí bylo tématem 8. národní konference NKC – gender a věda. Vize do budoucna, ale i nutné okamžité kroky k vytvoření bezpečného a důstojného pracovního a studijního prostředí diskutovali zástupci a zástupkyně MŠMT, Akademie věd ČR, České konference rektorů, vědeckých institucí i řady českých vysokých škol. Konference se uskutečnila 10. září se v prostorách Akademie věd ČR na Národní třídě.
„Svou roli ve vytváření sociálního bezpečí hraje každý z nás. Vedoucí pracovníci a pracovnice a vrcholový management ale mají zvláštní odpovědnost za to, aby instituce, které řídí, byly bezpečné a zajišťovaly důstojnost a respekt pro všechny. Řízení není o kontrole, ale o nastavování hodnot a vizí. A je též o institucionální odvaze řešit náročné problémy,“ upozornila v zahajovacím proslovu vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková.
Úvodní řeč o nutnosti proaktivně řešit genderově podmíněné násilí pronesla Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT, Milena Králíčková, rektorka Univerzity Karlovy a předsedkyně České konference rektorů, a Ondřej Beránek, místopředseda AV ČR.
Vystupující první debaty, ombudsosoby či ochránci a ochránkyně práv na vysokých školách či ústavech AV ČR, vyzdvihli pozitivní posuny v poslední době, a to zejména vliv přijímání plánů genderové rovnosti nebo motivaci pracovišť získat granty či ocenění, které ve svých pravidlech vyžadují uplatňování genderové rovnosti a aktivního řešení genderově podmíněného násilí. Pro efektivnější budování sociálního bezpečí by však potřebovali větší podporu ze strany vedení institucí, kteří často vnímají zřízení pozic ombudsosob a přijetí plánu genderové rovnosti za dostatečné. „Ocenil bych veřejnou kampaň, ve které by vedení institucí i další stakeholdeři podpořili nulovou toleranci násilí,“ zmínil ombudsman Petr Šimon ze Západočeské univerzity.
Druhá diskuse dala prostor osobám z řad studentstva i začínajícím vědkyním, aby sdíleli svůj pohled na problematiku z perspektivy osob, které jsou v závislé a podřízené pozici strany. Účastnictvo panelu upozornilo na nerovnováhu moci, která je často v rukou osob, jež nevnímají sociální bezpečí jako svojí prioritu. Diskutujícím chybí aktivní řešení, které není pouze formální; ale také řešení podpory postižených či trans osob.
Problém, na kterém se shodlo široké spektrum vystupujících ze všech panelů, tkví v limitovaných kapacitách a pravomocích ombudsosob. „Jestliže daný člověk pracuje na fakultě tři hodiny týdně, musíme velmi zvažovat, jestli má cenu ho naším problémem zatěžovat,“ zpřesnilo členstvo crip kolektivu a studující FaVU Eri Mrtva. V symbolické rovině pak vnímají všichni diskutující jako absolutní minimum používat nejen při výuce genderově senzitivní jazyk, který má reálný dopad na budování inkluzivnějšího prostředí. A dále v tom, aby zátěž řešení spadala na vedení institucí, nikoliv na studující či začínající vědkyně a vědce samotné.
V závěrečném panelu přislíbila i budoucí podporu aktivního řešení genderově podmíněného násilí Radka Wildová, vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z MŠMT Wildová, která v závěrečném panelu zmínila i další finanční podporu pro vysoké školy v rámci programu podpory rozvoje vysokého školství.
Pro účely konference NKC – gender a věda připravilo minimální standard, který byl široce konzultován s klíčovými orgány a organizacemi již před konferencí. Vystupující ve všech panelech zdůraznili důležitost takových standardů jako inspirace a základu pro koordinaci vysokých škol a zdůraznili provázanost jednotlivých doporučení.
Akce se konala pod záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České konference rektorů a Akademie věd České republiky. Národní konference NKC – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR jsou bienálně organizované události, které se zaměřují na téma genderové rovnosti ve výzkumu a vysokém školství. Jejich cílem je diskutovat vývoj situace v ČR a kroky a opatření směřující ke zlepšování pracovních podmínek z hlediska genderové rovnosti.
Kontakt:
Barbora Schneiderová
manažerka komunikace NKC – gender a věda
+420 602 340 883
barbora.schneiderova@soc.cas.cz
Přečtěte si také
- Řasa roku 2025: nově objevená Draparnaldia erecta pomůže objasnit evoluci
- Zběsilý tanec obřích exoplanet
- Nové poznatky důležité pro zdraví buněk produkujících inzulin ve slinivce
- Český vědec se poprvé dostal do vedení EUCARPIA
- 70 let rozvoje průmyslu a poznání: ÚFE slaví výročí založení
- Novou „vánoční“ kometu objevil Čech, jméno dostane za pár dní
- Triky přírody: vědci odhalují, jak vznikají nová antibiotika
- Pomoc, hokej a pivo spojují, politika občany ČR rozděluje
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.