Magazín A / Věda a výzkum: O strachu a rezilienci. Jak lépe odolávat obavám
16. 03. 2023
Válka na Ukrajině, klimatická změna, přírodní katastrofy, pandemie covidu-19… Více než dost důvodů ke znepokojení a obavám. Fenoménu strachu a rezilience neboli odolnosti se věnuje aktuální číslo magazínu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.
1/2023 (verze k listování)
1/2023 (verze ke stažení)
Strach je jednou ze základních emocí, je přirozený a do určité míry potřebný. Neměl by nás ale ovládnout. Přirozených obav lidí se dá zneužít a posilováním kultury strachu se oslabuje celá společnost. Vnímají to také vědkyně a vědci z humanitních oborů Akademie věd ČR, kteří téma rozvíjejí mimo jiné v rámci výzkumného programu Strategie AV21 Odolná společnost pro 21. století, Potenciály krize a efektivní transformace.
Článek s názvem Strach. Jak mu odolávat si můžete přečíst na stranách 18–29 a zkrácenou verzi textu je možné si poslechnout také formou audiočlánku:
Výběr z dalších textů:
Nenasytné nádory – Rakovinné buňky potřebují pro své dělení velmi mnoho stavebního materiálu. Když dojde, dokážou přesvědčit zdravé buňky v okolí, aby jim jej dodaly – jak to dělají? Více v textu o výzkumu Kateřiny Rohlenové z Biotechnologického ústavu AV ČR.
Roman Pleskot: Srdcař ve světě buněk – Rozhodoval se mezi kariérou basketbalisty a umělce, nakonec ho však uhranuly rostlinné buňky. Dění ve zdánlivě nehybných květinkách je totiž dynamičtější a napínavější než košíková. A navíc je to pastva pro oči. Rozhovor s Romanem Pleskotem z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.
Recept na dlouhověkost – Narodil se v době Williama Shakespeara a dodnes proplouvá hlubokými vodami chladného oceánu. Žralok malohlavý je jedinečným tvorem na Zemi, dožívá se totiž více než 400 let. Text o výzkumné expedici vedené Václavem Brázdou z Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.
Krajina mezolitu – Fotostory z terénních prací mezinárodního týmu archeologů na Kokořínsku v Čechách.
Náhradní díly pro člověka – Cévy, kůže, kosti a klouby dostávají během lidského života čím dál víc zabrat. Tkáňová inženýrka Lucie Bačáková z Fyziologického ústavu AV ČR vymýšlí, čím poničené originály těchto částí těla co nejelegantněji nahradit.
Velká síla v malém balení – Lidská společnost je na elektrické energii závislá. Éra fosilních zdrojů však pomalu spěje ke konci, a tak musíme hledat nové ekologické a udržitelné zdroje. Jednou z cest jsou malé modulární reaktory.
Alice v říši československé – Budova Masarykova ústavu a Archivu AV ČR se nachází v pražské Libni. V jejích útrobách najdeme depozitáře plné historických a osobních fondů mnoha význačných postav československých dějin. Například jedné neobyčejné Alice.
Všechna čísla časopisu A / Věda a výzkum najdete online na našich stránkách. Výtisky zasíláme zdarma všem zájemcům – kontaktovat nás můžete na adrese predplatne@ssc.cas.cz.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- A / Magazín o vůni a pachu, korupci v Česku, sopkách a implantátech budoucnosti
- Začíná festival Týden AV ČR: prohlídky laboratoří, výstavy a science shows
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.