Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
21. 11. 2024
Československo se v období mezi dvěma světovými válkami potýkalo s otázkou národnostních menšin, sociálními problémy, individuálními svobodami, ale i s politickým radikalismem a extremismem. Čtyřicet případových studií prvního svazku monografie Gesto a skutečnost ukazuje, jak se s těmito fenomény vyrovnávalo soudobé umění a jak kultura zpětně formovala společnost.
Monumentální filmová epopej Svatý Václav vznikla u příležitosti svatováclavského milénia slaveného 28. září 1929. Náklady dvacetinásobně překročily tehdejší standard, němý velkofilm dotovaný státními prostředky byl dokončen o půl roku později a u diváků zcela propadl.
Novela Marie Pujmanové Pacientka doktora Hegla z roku 1931 výrazně vstoupila do ohniska dobových diskuzí o postavení ženy a podobě rodiny a měla ambice zatřást s mnohými stereotypy a konvencemi.
V roce 1934 vyšel román Karla Čapka Obyčejný život. Bezejmenný úředník v něm dochází k poznání, že i zdánlivě prostý, obyčejný život je plný napětí a dramat.
To jsou tři ukázky ze čtyř desítek témat, jimiž se zabývají studie shromážděné v prvním svazku, nazvaném právě po posledně jmenované Čapkově próze.
„Naše kniha vůbec poprvé nabízí mezioborový pohled na vztah umění a veřejné debaty, přičemž první svazek se soustřeďuje na každodenní praxi nového státu, druhý bude věnován tomu, jak umění reflektovalo sociální problémy v době celosvětové hospodářské krize,“ doplňuje Kateřina Piorecká, hlavní redaktorka publikace.
První svazek monografie autorského kolektivu vedeného Kateřinou Pioreckou vydaly Nakladatelství Academia a Ústav pro českou literaturu AV ČR v roce 2024. Vydání druhého svazku nazvaného Lidé na kře je plánováno na konec roku 2025.
Gesto a skutečnost. Umění v meziválečném Československu. 1) Obyčejný život
Mezinárodní tým historiček a historiků literatury, výtvarného umění, divadla, filmu a hudby v kolektivní monografii sleduje, jakými způsoby umění v meziválečném Československu utvářelo veřejný diskurz.
Ve čtyřiceti případových studiích autorky a autoři odhalují nové souvislosti a rozkrývají vztahy mezi uměním a politikou. První svazek se zaměřuje na ideu československé státnosti, problematiku národnostních identit a zkoumá napětí mezi politikou a každodenností v novém státě zobrazené v soudobém umění. Druhý svazek se soustřeďuje na umělecká gesta avantgardy reagující na proměnu světa po první světové válce, sociální situaci v novém státě a vize jejich řešení. Sleduje i umělecké reakce na důsledky celosvětové ekonomické krize a ohrožení evropské demokracie.
Hlavní redakce: Kateřina Piorecká
Redakce: Marie Brunová, Lukáš Holeček, Martin Lukáš
Kontakt:
Lenka Patoková
Ústav pro českou literaturu AV ČR
patokova@ucl.cas.cz
+420 728 889 273
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.