Nadledvinové nádory nemají rády vitamin C, zjistili vědci
28. 08. 2020
V podzimních měsících je jedním z nejskloňovanějších pomocníků v boji s virózami vitamin C. Lidské tělo si ho neumí samo vyrobit, a tak ho přijímá nejčastěji z ovoce a zeleniny. Potřebuje ho však nejen pro správnou činnost imunitního systému, je nezbytný pro svaly, cévy, kosti i kůži. Nyní se ukázalo, že by mohl hrát významnou roli při léčbě vzácných druhů nádorů. K překvapivému objevu přispěli i vědci z Akademie věd ČR.
Adrenalin, hormon, jejž začne tělo vylučovat ve stresové situaci typu „zaútoč, nebo uteč“, ale třeba i pohlavní hormony či kortizol – jejich společným jmenovatelem jsou endokrinní žlázy v nadledvinách, zhruba osmigramovém párovém orgánu ležícím na vršku ledvin v břišní krajině.
Právě tyto žlázy mohou zasáhnout vzácné a velice těžko léčitelné nádory, takzvané feochromocytomy a paragangliomy (nádory PCPG). V zásadě je dosud jedinou možností chirurgický zákrok, při kterém se poškozená tkáň odstraní. Musí se však vyjmout celá, každý zbyteček může vést k opětovnému nádorovému bujení.
Barva ukazuje na výrazné potlačení růstu určitých typů nádorů díky vitaminu C (obrázek B)
Céčko jim neprospívá
Mezinárodní tým vědců okolo Karla Pacáka z amerického Státního zdravotního ústavu (National Institute of Health), mezi nimiž byli i Kateřina Váňová a Jiří Neužil z laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu AV ČR v centru BIOCEV (společné pracoviště AV ČR a UK), v průlomovém výzkumu prokázal, že některé typy zmíněných nádorů se naprosto nesnesou se známou kyselinou askorbovou neboli vitaminem C.
„Zjistili jsme, že nádory PCPG s konkrétními genovými mutacemi překvapivě silně reagují na kyselinu askorbovou, zatímco nádory bez těchto mutací jsou rezistentní,“ vysvětluje Jiří Neužil z Biotechnologického ústavu AV ČR. Jak vědci také uvedli v článku v červencovém čísle odborného časopisu Clinical Cancer Research, důvodem je skutečnost, že nádorové buňky s danou mutací produkují více kyslíku a železa a to ve spojení s askorbátem dokáže nádor zničit.
To přirozeně otevírá cestu k novému, dosud netestovanému přístupu k léčbě vážných onemocnění. Jiří Neužil ovšem na svém kontě již významný objev má, je autorem látky Mitotam, adepta na účinný lék proti rakovině prsu či ledvin. Přípravek krátce řečeno přinutí nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které nádor vyživují. Více o léčbě rakoviny prsu řekl loni přímo Jiří Neužil v následujícím videu.
Připravila: Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Petrem Solilem, BIOCEV
Foto: Shutterstock, BIOCEV
Přečtěte si také
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.