Největší festival starověkých dějin začíná v pátek v Mušově u Pasohlávek
28. 08. 2024
Ukázky římského jezdectví, vystoupení gladiátorů anebo bitva římských legionářů s barbarskými kmeny. To je festival Germania subacta, který se uskuteční ve dnech 30. a 31. srpna v Návštěvnickém centru Mušov – Brána do Římské říše. Starověké Římany a jejich barbarské protivníky zde organizátoři z Archeologického ústavu AV ČR, Brno, uvítají letos po páté. Návštěvníci budou mít též poslední příležitost prohlédnout si výjimečný exponát: repliku římské lodi kotvící na hladině jezera.
Název festivalu Germania subacta (Germánie byla poražena) odkazuje k vítězství, kterého dosáhla armáda římského císaře Marka Aurelia nad kmeny obývajícími i dnešní jižní Moravu. Diváky čekají vedle přednášek a různých rukodělných aktivit zejména scénické představení římských jezdců, souboje bojovníků a vystoupení gladiátorů.
„Představí se zde největší počet historických skupin věnujících se tomuto období,“ říká Pavla Růžičková z Archeologického ústavu AV ČR, Brno. „Nebude chybět ani oblíbený výcvik dětí a jejich bitva. Celý program pak v sobotu odpoledne završí bitva římských legionářů a jejich barbarských protivníků,“ dodává organizátorka.
Po dobu festivalu bude možné si prohlédnout i repliku římské veslice typu lusoria nesoucí název Danuvina Alacris (Živý Dunaj). Od poloviny července kotví na hladině jezera sousedního autokempu ATC Merkur. Na základě archeologických nálezů ji zhotovil Boris Dreyer z Erlangensko-norimberské univerzity. „Loď představuje typ plavidla, jehož obdobu mohli dle svědectví vyobrazení na sloupu Marka Aurelia využívat též římští vojáci na Moravě a Dyji v době válek císaře Marka Aurelia,“ upřesňuje Pavla Růžičková.
Mobilita po řekách a vodních plochách a říční transport lidí i zboží je hlavním tématem programu Návštěvnického centra Mušov – Brána do Římské říše, které brněnský Archeologický ústav AV ČR provozuje. Cílem popularizačních a výukových aktivit je představit zájemcům o archeologii a starověké dějiny témata spojená zejména s přítomností římského vojska na území dnešní Moravy i s kulturou tehdejšího germánského obyvatelstva.
Kontakt:
Mgr. Pavla Růžičková
Archeologický ústav AV ČR, Brno
ruzickova@arub.cz
+420 723 026 765
Přečtěte si také
- Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
- Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
- Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
- PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
- Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
- Odhalena nová tajemství černých děr
- Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
- V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
- Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
- Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.