Nositelé Prémie Otto Wichterleho se setkali na networkingu v Nových Hradech
11. 09. 2024
V červnu převzaly dvě desítky vědeckých nadějí prestižní ocenění, o dva měsíce později se devět z nich setkalo v Nových Hradech na Wichterleho kempu. Na třídenní akci, která se konala ve dnech 28.–30. srpna 2024, sdíleli své zkušenosti, znalosti i vědecké výsledky.
„Talentovaní vědci a nadané vědkyně potřebují, abychom je na startu jejich kariéry výrazněji podpořili. K tomu slouží i Prémie Otto Wichterleho – a mnozí z těch, které Akademie věd tímto oceněním vyznamenala před dekádou, nyní tvoří špičku svých oborů. Letošní laureáti jsou podobně příslibem naší instituce i české vědy jako takové,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.
Mladé vědce a vědkyně podporuje Akademie věd ČR i prostřednictvím takzvaného Wichterleho kempu, který se letos konal už popáté. Setkání „absolventů“ každého ročníku Prémie Otto Wichterleho je nejednou klíčem k budoucím projektům. Spolupráce, která se na Wichterleho kempu rodí, totiž může přinést inovativní přístupy, jak řešit složité vědecké otázky.
Setkání se konalo v Nových Hradech.
Podpořit a zůstat v kontaktu
Třídenní workshop vytváří pro laureáty neformální prostor pro sdílení zkušeností, prezentaci jejich výzkumů i navázání kontaktů. „Wichterleho kemp pořádáme už popáté, protože se osvědčil. Všechny jeho aktivity směřují k tomu, aby mezi sebou vědci a vědkyně vytvořili vazby, jež přetrvají i v další fázi jejich kariér, a v důsledku toho se zvýšila i provázanost mezi laboratořemi, ústavy a jednotlivými obory,“ říká Kateřina Sobotková, ředitelka Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR, která kempy každoročně pořádá.
Poznatky čerpají laureáti a laureátky na odborných seminářích, které vycházejí z potřeb čerstvých nositelů a nositelek Prémie Otto Wichterleho. Letos se na program dostaly workshopy, jež se zaměřily na zvládání stresu a udržení životní rovnováhy, efektivní vedení a řízení týmů. Podobně jako v předchozích letech se dostalo i na školení mediálního vystupování – a to přímo tiskového oddělení Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR.
Praktické tipy pro úspěšné psaní grantových projektů představil předseda Grantové agentury AV ČR Petr Baldrian, který jako vědec působí v Mikrobiologickém ústavu AV ČR. Podle jeho názoru pro všechny vědce platí hlavní zásada – nevzdávat to: „Na grantovou podporu dosáhne v každém kole hodnocení pouze menšina žadatelů. Každý nepodpořený grant proto vnímejme jako příležitost, jak pro příště svůj výzkum vylepšit,“ říká Petr Baldrian s tím, že Grantová agentura ČR nehodnotí, který projekt přinese nejvíce výsledků, ale to, jak daleko posune současný stav poznání: „U uchazeče nehodnotíme scientometrický profil, ale jeho konkrétní přínos vědě a potenciál projekt úspěšně vyřešit.“
„Kempaři“ workshopy, networking i neformální atmosféru Nových Hradů oceňovali. V situaci, kdy jsou v podobné fázi své vědecké kariéry, jim program umožnil, aby se lépe poznali a vyměnili si zkušenosti.
Mladým vědcům předal tipy pro úspěšné psaní grantových projektů Petr Baldrian.
Budoucnost je nyní
Laureáti a laureátky diskutovali i s představiteli vedení Akademie věd ČR, když mezi ně zavítali Jana Bludská z Akademické rady AV ČR a místopředseda Martin Bilej. Podle jeho názoru jsou podobné akce pro mladé vědce a vědkyně důležité a vedení jejich organizaci podporuje. „Wichterleho kemp je skvělá příležitost, jak pomoci vědcům a vědkyním, aby se ještě více cítili být součást naší vědecké komunity. Vkládáme do nich naději, že jednou budou patřit mezi osobnosti naší instituce. Proto je podporujeme v jejich profesním růstu,“ vyzdvihuje Martin Bilej.
I v tom je Wichterleho kemp připomínkou odkazu Otto Wichterleho, jehož objevy a vynálezy změnily životy milionů lidí po celém světě. „Stejně jako Otto Wichterle byl ve své době průkopníkem, tak i dnešní vědci a vědkyně usilují o to, aby posouvali hranice svých oborů a objevovali nové, dosud netušené možnosti,“ uzavírá Eva Zažímalová.
Připravili: Daniela Burešová a Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Petra Lukáčová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Oldřich Tůma: Etický kodex AV ČR reaguje na aktuální výzvy a proměny světa
- Akademický sněm AV ČR zvolil Radomíra Pánka kandidátem na předsedu instituce
- Hodnocením projektů GA ČR získáte větší rozhled v oboru, shodují se panelisté
- Čtyři projekty z AV ČR získaly ERC grant, každý obdrží dva miliony eur
- Akademie věd chce podpořit uplatnění výsledků založením akciové společnosti
- Akademie věd rozšířila podporu pro zaměstnance, pořádá příměstské tábory
- Grantová agentura ČR hledá hodnotitele pro projekty základního výzkumu
- Věda může státu pomoct s řešením recidivy či korupce, ukázalo setkání CETAV
- Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
- Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.