Odborník na luštění myšího genomu Radislav Sedláček získal Cenu F. Běhounka

Jeho tým má na kontě již několik velmi perspektivních objevů: identifikoval nový gen zodpovědný za degeneraci sítnice, nalezl mechanismus způsobující vzácné onemocnění kůže, tzv. Nethertonův syndrom, a objasnil okolnosti mineralizace zubů. Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, odborník na genově modifikované myší modely, jejichž výzkum může přinést průlomové objevy v oblasti lidské medicíny, je od 12. prosince 2022 novým nositelem Ceny Františka Běhounka.

Cenu pojmenovanou na počest významného českého fyzika, akademika a spisovatele Františka Běhounka uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2012. Náleží vědci nebo vědkyni, kteří během posledních pěti let svou aktivní a úspěšnou účastí v projektech evropské spolupráce v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací přispěli k propagaci a popularizaci svého vědního oboru a k šíření dobrého jména České republiky v Evropském výzkumném prostoru.

V letošním roce se o ocenění spojené s finanční odměnou ve výši 250 tisíc korun podělili vedoucí Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV Radislav Sedláček a odborník na optiku a optoelektroniku Radim Filip z Univerzity Palackého v Olomouci. Slavnostní ceremoniál, na kterém si od ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše laureáti cenu převzali, se uskutečnil v Senátu Parlamentu ČR v pondělí 12. prosince 2022.

Radislav Sedláček je vedoucím Českého centra pro fenogenomiku, které sídlí v centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Letos získal od MŠMT Cenu Františka Běhounka.

Mezi nositeli ocenění z minulých ročníků jsou například Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Petr Pyšek a Jiří Komárek z Botanického ústavu AV ČR, Jiří Friml z Biologického centra AV ČR a další významné vědecké osobnosti.

Luštění myšího genomu pomáhá i lidem
Genom myši domácí obsahuje přibližně 22 tisíc genů, většina z nich se přitom shoduje s lidskými. Každý kóduje určitou oblast života a vědci z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV je do detailu zkoumají. Podrobné poznání funkcí jednotlivých úseků DNA myši pomůže v léčbě závažných chorob u lidí, včetně vzácných a nádorových onemocnění.

Aby vědci zjistili, který gen je za co zodpovědný, „vypnou“ jej a sledují, co to s myší udělá. „Je to jednoduché, prostě gen zničíte. Vezmete jeho podstatnou část zodpovědnou za určitou funkci a vyjmete ji, většinou za použití molekulárních nůžek, tedy velmi přesné metody zvané CRISPR-Cas,“ říká vedoucí centra Radislav Sedláček v časopise A / Věda a výzkum.

Myš domácí (Mus musculus) je základním laboratorním zvířetem vhodným k vědeckým účelům.

„Pokusy na myších mají smysl, kdybychom studovali gen jen v Petriho misce v tkáňové kultuře, určitě bychom našli molekulární mechanismy fungování, ale pokud je chceme znát v kontextu a v komplexitě celého systému, tak to jinak nejde,“ vysvětluje Radislav Sedláček. Myš je tak pro vědce základním laboratorním zvířetem nejen pro genetickou podobnost lidskému organismu, ale zejména kvůli velmi rychlému a krátkému životnímu cyklu.

Díky práci s geneticky upravenými myšími modely se vědcům v současnosti daří nacházet geny zodpovědné za některé lidské nemoci včetně vzácných onemocnění, jako jsou například Angelmanův či Nethertonův syndrom. V mnoha případech mají genetickou příčinu také rakovina, cukrovka nebo neplodnost.

I o tyto choroby se vědci z Českého centra pro fenogenomiku zajímají. Ve spolupráci se zahraničními odborníky tak čeští vědci výzkumem myšího genomu přispívají ke vzniku encyklopedie funkcí genů, která by představovala jeden z nejvýznamnějších moderních milníků v biologii a medicíně.

Celý článek Čtení z knihy myších genů věnovaný Českému centru pro fenogenomiku si můžete přečíst v časopise A / Věda a výzkum 2/2019.

O tématu jsme psali také v článku S výzkumem a léčbou vzácných onemocnění pomáhají také čeští vědci.

Text: Markéta Wernerová, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk