Odborník na luštění myšího genomu Radislav Sedláček získal Cenu F. Běhounka
13. 12. 2022
Jeho tým má na kontě již několik velmi perspektivních objevů: identifikoval nový gen zodpovědný za degeneraci sítnice, nalezl mechanismus způsobující vzácné onemocnění kůže, tzv. Nethertonův syndrom, a objasnil okolnosti mineralizace zubů. Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, odborník na genově modifikované myší modely, jejichž výzkum může přinést průlomové objevy v oblasti lidské medicíny, je od 12. prosince 2022 novým nositelem Ceny Františka Běhounka.
Cenu pojmenovanou na počest významného českého fyzika, akademika a spisovatele Františka Běhounka uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy od roku 2012. Náleží vědci nebo vědkyni, kteří během posledních pěti let svou aktivní a úspěšnou účastí v projektech evropské spolupráce v oblasti výzkumu, experimentálního vývoje a inovací přispěli k propagaci a popularizaci svého vědního oboru a k šíření dobrého jména České republiky v Evropském výzkumném prostoru.
V letošním roce se o ocenění spojené s finanční odměnou ve výši 250 tisíc korun podělili vedoucí Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV Radislav Sedláček a odborník na optiku a optoelektroniku Radim Filip z Univerzity Palackého v Olomouci. Slavnostní ceremoniál, na kterém si od ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vladimíra Balaše laureáti cenu převzali, se uskutečnil v Senátu Parlamentu ČR v pondělí 12. prosince 2022.
Radislav Sedláček je vedoucím Českého centra pro fenogenomiku, které sídlí v centru BIOCEV ve Vestci u Prahy. Letos získal od MŠMT Cenu Františka Běhounka.
Mezi nositeli ocenění z minulých ročníků jsou například Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ladislav Kavan z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, Petr Pyšek a Jiří Komárek z Botanického ústavu AV ČR, Jiří Friml z Biologického centra AV ČR a další významné vědecké osobnosti.
Luštění myšího genomu pomáhá i lidem
Genom myši domácí obsahuje přibližně 22 tisíc genů, většina z nich se přitom shoduje s lidskými. Každý kóduje určitou oblast života a vědci z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV je do detailu zkoumají. Podrobné poznání funkcí jednotlivých úseků DNA myši pomůže v léčbě závažných chorob u lidí, včetně vzácných a nádorových onemocnění.
Aby vědci zjistili, který gen je za co zodpovědný, „vypnou“ jej a sledují, co to s myší udělá. „Je to jednoduché, prostě gen zničíte. Vezmete jeho podstatnou část zodpovědnou za určitou funkci a vyjmete ji, většinou za použití molekulárních nůžek, tedy velmi přesné metody zvané CRISPR-Cas,“ říká vedoucí centra Radislav Sedláček v časopise A / Věda a výzkum.
Myš domácí (Mus musculus) je základním laboratorním zvířetem vhodným k vědeckým účelům.
„Pokusy na myších mají smysl, kdybychom studovali gen jen v Petriho misce v tkáňové kultuře, určitě bychom našli molekulární mechanismy fungování, ale pokud je chceme znát v kontextu a v komplexitě celého systému, tak to jinak nejde,“ vysvětluje Radislav Sedláček. Myš je tak pro vědce základním laboratorním zvířetem nejen pro genetickou podobnost lidskému organismu, ale zejména kvůli velmi rychlému a krátkému životnímu cyklu.
Díky práci s geneticky upravenými myšími modely se vědcům v současnosti daří nacházet geny zodpovědné za některé lidské nemoci včetně vzácných onemocnění, jako jsou například Angelmanův či Nethertonův syndrom. V mnoha případech mají genetickou příčinu také rakovina, cukrovka nebo neplodnost.
I o tyto choroby se vědci z Českého centra pro fenogenomiku zajímají. Ve spolupráci se zahraničními odborníky tak čeští vědci výzkumem myšího genomu přispívají ke vzniku encyklopedie funkcí genů, která by představovala jeden z nejvýznamnějších moderních milníků v biologii a medicíně.
Celý článek Čtení z knihy myších genů věnovaný Českému centru pro fenogenomiku si můžete přečíst v časopise A / Věda a výzkum 2/2019.
O tématu jsme psali také v článku S výzkumem a léčbou vzácných onemocnění pomáhají také čeští vědci.
Text: Markéta Wernerová, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Stanislava Kyselová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.