Odkud a kam putují nepůvodní rostliny
19. 08. 2015
Vědecká obec, zabývající se rostlinnými invazemi, má vůbec poprvé k dispozici celosvětový přehled o výskytu tzv. naturalizovaných (zdomácnělých) rostlin mimo oblasti jejich původního rozšíření. Mezinárodní tým ekologů, v němž jsou významně zastoupení i vědci z Botanického ústavu AV ČR (prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. a Ing. Jan Pergl, Ph.D.), analyzoval data z 481 pevninských regionů a 362 oceánských ostrovů. Během čtyřletého projektu biologové shromáždili regionální seznamy naturalizovaných rostlinných druhů z celého světa a vytvořili z nich globální databázi, nazvanou GloNAF (akronym pochází z anglického názvu Global Naturalized Alien Flora). Výsledky výzkumu vychází tento týden v prestižním vědeckém časopise Nature. Tisková zpráva zde
Přečtěte si také
- Nanodiamanty pomáhají rozkládat nervově paralytické látky
- Na ELI Beamlines se s projekty hlásí první externí uživatelé
- Čeští vědci pomohli rozluštit dědičnou informaci hrachu
- IDEA CERGE-EI zve na přednášku o odborném vzdělávání
- Renomovaný chemik Hiroshi Nakatsuji získal čestnou medaili Akademie věd ČR
- Klíčový objev pro pochopení mechanismu Alzheimerovy choroby
- Nová metoda mapování elektrostatického pole molekul se submolekulárním rozlišením
- Český Siemens ocenil mladé vědce, studenty a pedagogy
- Americký astronaut bude přednášet v Praze
- Vědci z AV ČR budou zkoumat lesy na šesti kontinentech
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.