Po vpádu vědců do výuky je velká poptávka. Hodinu zpestřili už ve stovkách škol
29. 04. 2021
Když Akademie věd ČR na konci března uveřejnila výzvu na sociálních sítích „Pozvěte si vědce do online výuky“, bylo jasné, že aktivita vzbudí zájem. Že ale spustí úplnou lavinu, nikdo nečekal. Hlad pedagogů po zpestření distančního vyučování se projevil v extrémně vysoké poptávce po „vpádech“ vědců do hodin. Odborníci z různých oborů dokážou děti motivovat k dalšímu studijnímu úsilí, a pomáhají tak učitelům v této nelehké době.
Do aktivity se hned na konci března zapojila asi dvacítka expertů z Akademie věd ČR. Postupně se ale jejich počet téměř zdvojnásobil a někteří z vědců již hlásí zcela naplněnou kapacitu až do letních prázdnin. V této chvíli už virtuálně navštívili stovky tříd po celé republice a jejich diáře napovídají, že na konci školního roku bude možné hovořit o tisíci uskutečněných „vpádů“.
„To tempo začíná být vražedné,“ říká Květoslava Stejskalová z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, která se do online vyučování jen za poslední dva týdny připojila šestkrát a domluvených už má dalších čtyřicet termínů, denně někdy i tři hodiny pro různé školy. „Je to ale skvělá aktivita a neměla by se utlumit s návratem dětí do škol. Myslím, že určitý typ distanční výuky už bude součástí vzdělávání napořád a kantoři i děti se s tím budou muset smířit,“ říká vědkyně a popularizátorka, jejíž prezentace jsou vždy plné pokusů a žáci na konci získávají certifikát o absolvování „akademického kurzu“ i tipy na další videa s experimenty.
Jak se zapojit
Princip je jednoduchý. Učitelé, kteří projeví zájem o účast vědce či vědkyně na výuce, se na něj nebo na ni obrátí a domluví si termín. Aktivita Vědci do výuky se zrodila „zespoda“, první impulz přišel v únoru tohoto roku od mladého vědce a neúnavného popularizátora Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR. Na sociální síti Facebook zveřejnil výzvu, která se následně rozšířila přes oblíbený facebookový profil Akademie věd ČR. Od té doby se mu ozývají učitelé napříč republikou.
Facebooková pozvánka aktivity Vědci do výuky na profilu Akademie věd ČR
„Jsem rád, že můžu do hodin alespoň virtuálně zaskočit a tím pomoci nejenom narušit rutinu výuky, ale i dát možnost studentkám a studentům se zeptat na cokoli, co je k výzkumu Sluneční soustavy zajímá. Je skvělé vidět, kolik dotazů se vždycky objeví a jaký je o tento formát mezi posluchači zájem,“ hodnotí Petr Brož své dosavadní zkušenosti. Školám nabízí povídání například o planetách Sluneční soustavy, o tom, jestli může být život na Marsu nebo jak vypadá sopečná činnost na Venuši.
Připravené pokusy i improvizace
„Vědecké hodiny“ zcela jistě není třeba se bát. Nejedná se o žádnou nudnou přednášku. Každý z popularizátorů k návštěvě mezi žáky přistupuje jinak – někteří jako Petr Brož nebo třeba Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR do výuky vstupují spíše formou otázek a odpovědí. Nechávají děti, ať se samy ptají, co je zajímá, a pak na to odpovídají. Úroveň vždy přizpůsobí dané věkové skupině. „Člověk by řekl, že to bude práce navíc. Ale ona je to naopak odměna. Děti jsou zvídavé, vstup hosta do výuky je baví a setkal jsem se vždy se spoustou otázek. Má to smysl,“ říká k tomu Pavel Suchan.
Květoslavě Stejskalové se vzhledem k publiku převážně mladšího věku ze základních škol osvědčilo spíše nabídnout pedagogům ze tří typů témat a pak hodinu vyplnit virtuální prohlídkou laboratoří, videi, předtočenými pokusy a vyprávěním o fyzikální chemii ve světě všude kolem nás.
Projekt Vědci do výuky vznikl podobně spontánně jako loni na jaře Věda na doma. Tehdy v první vlně pandemie nemoci covid-19 začali vědci a vědkyně natáčet online videa s přednáškami nebo povídáním pro děti a studenty. K nim brzy přibyla také videa pokusů na doma a rozhovory ve formě podcastů.
|
Přírodní vědy Biochemik Tadeáš Kalvoda Viroložka Marcela Pávová
Téma k diskuzi: Viry. Jak se s nimi pracuje, jak se proti nim bojuje a k čemu je můžeme využít?
Kontaktní e-mail: pavova@uochb.cas.cz Molekulární genetik Jan Pačes
Témata: Jak se čte DNA; Půjde udělat umělý život?; O koronaviru na všechny způsoby
Kontaktní e-mail: jan.paces@img.cas.cz
Molekulární biolog Petr Svoboda
Přednáška: Lekce ze čtení genetické informace Témata k diskuzi: DNA, RNA, genetické informace, genetické úpravy a evoluce Kontaktní e-mail: petr.svoboda@img.cas.cz Botanik Radim Hédl
Témata: rostliny a prostředí, biodiverzita ekosystémů, lesy a péče o ně Kontaktní e-mail: radim.hedl@ibot.cas.cz, (pozn.: kapacita v tomto šk. roce vyčerpána)
Botanik Petr Petřík Fyzikální chemik Lukáš Šimaňok
Přednáška: Nanotechnologie a nanomateriály v ochraně životního prostředí (SŠ a 9. ročník ZŠ) Kontaktní e-mail: lukas.simanok@jh-inst.cas.cz Fyzikální chemička Květoslava Stejskalová
Témata: chemie, fyzikální chemie, pokusy Kontaktní e-mail: kvetoslava.stejskalova@jh-inst.cas.cz Meteorolog Petr Zacharov Kosmický fyzik David Píša Fyzik Martin Ledinský Kosmický fyzik Ondřej Santolík Kosmická fyzička Ivana Kolmašová Ionosférický fyzik Jaroslav Chum Ionosférický fyzik Zbyšek Mošna Stratosférický fyzik Michal Kozubek Seismoložky Jana Doubravová a Veronika Turjaková Geolog Matěj Machek Geolog Vladimír Kolář Kusbach Planetolog Petr Brož |
|
Humanitní vědy Religionista Jiří Holba Socioložka náboženství Andrea Beláňová Psycholog a informatik Filip Děchtěrenko
Přednáška: Kolik instagramových fotografií si zapamatujeme (2. stupeň ZŠ a SŠ)
Témata k diskuzi: fungování paměti a pozornosti, interakce člověka a počítače
Kontaktní e-mail: dechterenko@praha.psu.cas.cz
Hudební historička Hana Vlhová-Wörner Divadelní teoretička Alena Sarkissian Filozof Petr Glombíček Logik Pavel Arazim Logik Vít Punčochář Medievista Václav Žůrek Sociolog Jan Balon Filozof a sociolog Ondřej Lánský Odborník na středověkou latinu Pavel Nývlt Jazykovědkyně Anna Černá Jazykovědec František Čajka Literární vědkyně Vendula Zajíčková Rejzlová Teoretik verše Robert Kolár Teoretik vyprávění Bohumil Fořt Divadelní teoretička Lenka Jungmannová Socioložka Michaela Kudrnáčová Psycholožka Iva Poláčková Šolcová Psycholožka Lenka Kollerová Jazykovědkyně Klára Dvořáková Jazykovědkyně Lucie Jílková Jazykovědkyně Kamila Smejkalová |
Text: Leona Matušková a Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Facebooková grafika a úvodní foto: Petr Cieslar, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Startují registrace Otevřené vědy. Studenti se mohou hlásit během listopadu
- Stáže Otevřené vědy slaví 20 let. Jaké jsou zkušenosti současných stážistů?
- Časopis A / Easy: Příběh peněz, výročí Jana Žižky a vše o zimním spánku
- Otrávená půda i uhynulí delfíni. Dopady války na přírodu Ukrajiny jsou enormní
- Prohlídky laboratoří, výstavy a science shows. Týden AV ČR zveřejnil program
- Škola českého jazyka a literatury: také pedagogové se chtějí vzdělávat
- Akademie věd zabodovala v prestižních soutěžích Fenix Awards a Zlatý středník
- Stáhni apku a projdi se středověkou Prahou na výstavě Cesta do historie
- A / Magazín o využití světla, rostlinných hormonech a ohroženém sýčkovi
- Vychází vzpomínková kniha Jiřího Grygara, všímavého pozorovatele hvězd i života
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.