
Pohyb divokých koček budou sledovat telemetrické obojky
13. 03. 2025
Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odchytili na konci února ve vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách historicky prvního samce kočky divoké na území ČR. Dostal jméno Matěj. Po uspání mu odborníci nasadili telemetrický obojek a kolem jedenácté večer z místa odchytu sám odběhl zpět do volné přírody. Zoologové tak budou mít šanci sledovat pohyb kriticky ohroženého druhu savce. Zároveň žádají veřejnost o pomoc při monitoringu.
Kočka divoká (Felis silvestris) je skrytě žijící druh, který může snadno unikat pozornosti člověka. Na území České republiky se vyskytuje ve dvou oblastech, v západních a jihozápadních Čechách a na moravsko-slovenském pomezí. Výskyt a stav populace kočky divoké v první ze zmíněných oblastí zmapuje projekt Technologické agentury ČR financovaný z programu Prostředí pro život, který od dubna loňského roku řeší Ústav biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR). Jednou z aktivit projektu je GPS telemetrie.
„GPS telemetrie je moderní metoda monitoringu různých druhům obratlovců. Umožňuje detailně mapovat jejich časoprostorovou aktivitu. U koček divokých nám získaná data pomohou lépe porozumět jejich chování a tomu, jaké mají požadavky na prostředí, které obývají,“ říká zooložka Jarmila Krojerová z ÚBO AV ČR, jež je hlavní řešitelkou zmíněného projektu TA ČR.
Doupovský Matěj
Jako pilotní území vybrali odborníci vojenský újezd Hradiště v Doupovských horách, kde v posledních letech zdokumentovali nejpočetnější subpopulaci koček divokých u nás. „Monitoringu koček divokých na Doupově se ve spolupráci s Újezdním úřadem VÚ Hradiště a Vojenskými lesy a statky ČR, a. s., věnuji už od roku 2019, kdy moje fotopast zde zachytila první kočku divokou. Na základě dosavadních dat z fotopastí a analýzy DNA se domníváme, že tato populace může mít ke dvěma desítkám jedinců, možná i více,“ říká Jiří Sochor ze spolku Rys Ostrovid, který s vědci z ÚBO AV ČR dlouhodobě spolupracuje a pomáhá jim i nyní při odchytu a monitoringu koček divokých. Díky jeho práci v předchozích letech byla v oblasti vytipována vhodná místa na instalaci odchytových zařízení.
V pondělí 24. února 2025 slavil odchytový tým úspěch, první kočce divoké byl nasazen telemetrický obojek, který podrobně zmapuje její pohyb v této oblasti. Samec dostal jméno Matěj podle jména v kalendáři, vážil 5135 g a jeho věk byl odhadnut na 4–5 let. „Díky informacím z obojku můžeme lépe zacílit monitoring na tento druh a najít vhodná místa pro instalaci chlupových pastí a fotopastí i v dalších oblastech výskytu,“ popisuje Jarmila Krojerová.
Přítomnost kriticky ohrožené kočky divoké ve vojenském újezdu Hradiště potvrzuje, že vojenské újezdy, podobně jako velkoplošná chráněná území, patří z hlediska ochrany přírody k nejzachovalejší územím. S využitím speciálního režimu hospodaření se v nich udržují cenné biotopy, které mohou poskytnout útočiště mnohým kriticky ohroženým druhům. Mezi ně patří i kočka divoká.
Komplikovaný monitoring může usnadnit i veřejnost
Monitoring výskytu těchto téměř nepolapitelných kočkovitých šelem, které se navíc vzhledem podobají domácím mourkům, je velice obtížný. Navíc se oba druhy, kočka divoká i kočka domácí, mohou vzájemně křížit, což ještě více stěžuje jejich druhovou identifikaci. „Podrobný monitoring pomocí fotopastí a chlupových pastí, které slouží ke sběru genetického materiálu (chlupů obsahujících DNA), je jedinou možností, jak odhalit podíl hybridních jedinců a také zjistit početnost kočky divoké u nás,“ říká Jarmila Krojerová.
V terénu mají vědci aktuálně zhruba 140 fotopastí a chlupových pastí. Pomocí nich se snaží zmapovat výskyt kočky divoké a získat potřebný genetický materiál. Výzkum podporuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR jako aplikační garant projektu, Vojenské lesy a statky, divize Karlovy Vary a Boletice, či Správa NP a CHKO Šumava – tedy organizace, které spravují některá území, kde monitoring v současnosti probíhá.
Při monitoringu tak vzácného druhu, jakým je kočka divoká, jsou velmi důležité i informace od veřejnosti, která mohou upozornit např. na nové oblasti výskytu, jako tomu bylo v roce 2021 na Dobříšsku.
Rozdíly mezi kočkami
Jak rozlišit kočku divokou a mourovanou kočku domácí? Kočka divoká je světlejší, výrazné mourování na bocích chybí. Ocas má obvykle huňatější a kratší než polovinu délky těla, tupě zakončený s jednotlivými černými kroužky. Uprostřed hřbetu se táhne tenký, ale výrazný černý pruh, který končí u kořene ocasu a dál na ocas už nepokračuje. Za hlavou jsou viditelné čtyři černé pruhy a na ramenou obvykle dva krátké proužky. Rozdíly podrobněji popisuje tabulka v příloze.
Chcete nám pomoci? Viděli jste v přírodě kočku divokou a podařilo se vám ji vyfotit? Našli jste sraženou kočku se znaky kočky divoké? Můžete se přímo ozvat na kontakty v TZ.
Kontakt:
Jarmila Krojerová
Ústav biologie obratlovců AV ČR
krojerova@ivb.cz
Jiří Sochor
Rys Ostrovid z.ú.
rysaostrovid@seznam.cz
Přečtěte si také
- Na cestě k inovativní léčbě onemocnění způsobujícího vypadávání vlasů
- Letošní nástup jara je z hlediska reakce přírody opět velmi časný
- Výzkumná zpráva prezentuje dlouhodobé šetření o integraci ukrajinských uprchlíků
- Když dva dělají totéž, není to totéž – ani mezi vědci. Je třeba jasná domluva
- Týden mozku 2025: Cesta kolem hemisfér za sedm dní
- Web InterSucho má novou podobu, ukáže míru sucha až na úroveň katastru
- I běžné materiály jsou v lecčems geniální, ukazuje nová výstava v Akademii věd
- Čeští vědci odhalili, jak soli ovlivňují bahenní sopky na Marsu
- LASER-PRO: Spojení vědy a průmyslu pro budoucnost evropských technologií
- O Keltech na Českobudějovicku i tasemnici na Lipně – Akademické půlhodinky
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.