Portál Laboratoře proti koronaviru pomůže v boji proti pandemii covid-19
02. 04. 2020
Akademie věd ČR spouští webový portál na pomoc diagnostickým laboratořím, které testují vzorky na přítomnost koronaviru. Tyto laboratoře propojuje s dobrovolníky – vysokoškolskými studenty biologických oborů či výzkumníky, kteří nabízejí pomoc v boji proti pandemii covid-19.
Webová platforma znázorňuje na mapě České republiky 72 laboratoří (jejich počet přitom stále roste), které jsou registrovány u Státního zdravotního ústavu – ať už jde o nemocnice, pracoviště Akademie věd ČR, univerzity či soukromé laboratoře.
„Podobně jako medici z vyšších ročníků lékařských fakult chodí pomáhat do nemocnic, nám se nabízejí studenti a absolventi molekulární biologie či vědečtí kolegové, kteří chtějí pomoci v diagnostických laboratořích,“ vysvětluje Julius Lukeš z Parazitologického ústavu BC AV ČR. Právě on přišel s tímto nápadem, protože měl zkušenosti s testováním z vlastního pracoviště.
Laboratoře Biologického centra AV ČR začaly testovat vzorky z jihočeských nemocnic v ostrém provozu 23. března 2020 a provádějí okolo 100 diagnostických testů denně. Zavedení nové praxe v tak krátkém čase bylo pro českobudějovické parazitology organizačně náročné. Zároveň ale přineslo bezprostřední vlnu solidarity a kolegiality od zdejších vědců a studentů, kteří nabídli pomocnou ruku.
„Díky tomu, že jsme v těsném spojení s dalšími pracovišti Akademie věd a s Přírodovědeckou fakultou Jihočeské univerzity, která se již také aktivně zapojila do testování, máme dobrovolníků dostatek. V jiných městech nebo třeba v místní nemocnici je však situace podstatně horší. Právě proto potřebujeme nasměrovat dobrovolníky tam, kde mají laboratoře personální nedostatek,“ pokračuje Julius Lukeš.
Webový portál, který připravilo Středisko společných činností AV ČR, shromažďuje informace z diagnostických laboratoří ze všech krajů České republiky. Jeho obsah se bude postupně plnit podle toho, jak budou přibývat jednotlivé laboratoře. Ukáže, kde jsou vítané dobrovolnické posily a kam/komu se mohou hlásit. Dobrovolnické pozice jsou rozděleny do dvou typů podle toho, jaké dovednosti a zkušenosti musí pracovník mít, aby mohl vykonávat konkrétní laboratorní činnosti.
Připravili: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR
Foto: Pavlína Jáchimová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
- Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
- Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
- Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků
- Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
- I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
- Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
- Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
- Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
- Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.