Předseda Akademie věd ocenil práci zaměstnanců děkovnými listy
14. 04. 2025
Ačkoli nevedou týmy ani neusilují o publikování výsledků ve významných vědeckých časopisech, pro pracoviště jsou nepostradatelní. Dlouholetou profesionální práci administrativních a technických pracovníků a dalších zaměstnanců ocenila 14. dubna 2025 Akademie věd ČR děkovnými listy. Předal jim je předseda instituce Radomír Pánek.
Význam nevědeckých profesí vyzdvihl Radomír Pánek na ceremoniálu děkovných listů v sídle Akademie věd ČR na pražské Národní třídě. „Je symbolické, že jde o první ceremoniál, který mám tu čest uvádět jako předseda. Bez spolehlivých kolegů a kolegyň na pozicích, jako jsou administrativní pracovníci nebo technici a další podpůrné profese, by totiž bylo obtížné dělat kvalitní vědu,“ zhodnotil.
Doplnil, že vědecké úspěchy jsou výsledkem spolupráce, v níž má své místo nejen badatel, ale i ten, kdo se stará o fungování pracoviště. „Abychom mohli dosahovat špičkových výsledků, je zkrátka důležité mít dobré pracovní zázemí, mít se takzvaně o koho opřít a vědět, že vše funguje, jak má. Nebereme to jako samozřejmost.“
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek
Tradici děkovných listů založil v roce 2007 tehdejší předseda Akademie věd ČR Rudolf Zahradník. Jejich smyslem je ocenit zvláště zasloužilé odborné, organizační, administrativní a technické zaměstnance a zaměstnankyně, kteří významně přispěli k činnosti svého pracoviště.
Letošní laureáti děkovných listů
Helena Černá, Ústav organické chemie a biochemie
Romana Domin Bícová, Biologické centrum
Jaroslava Drahotová, Archeologický ústav, Praha
Barbora Helclová, Biologické centrum
Iva Jelínková, Ústav molekulární genetiky
Kvetoslava Kertisová, Ústav organické chemie a biochemie
Julie Křelinová, Ústav organické chemie a biochemie
Jiří Petrásek, Biologické centrum
Šárka Pinkasová, Ústav molekulární genetiky
Lenka Pišlová, Ústav molekulární genetiky
Zdeňka Sigmundová, Ústav přístrojové techniky
Ladislava Součková, Ústav organické chemie a biochemie
Eva Šoufková, Archeologický ústav, Praha
Vladimír Šprdlík, Ústav organické chemie a biochemie
Jarmila Titzenthalerová, Ústav organické chemie a biochemie
Laureáti s místopředsedkyní AV ČR Ilonou Müllerovou, Radomírem Pánkem a místopředsedou AV ČR Ondřejem Beránkem (vpředu)
Text: Zuzana Dupalová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Ústav experimentální botaniky otevřel nový skleník. Může přilákat mladé vědce
- Československá akademie věd čelila v 60. letech různým tlakům, říká Martin Franc
- Vědecká rada AV ČR si zvolila své předsednictvo, povede ji nadále Pavel Baran
- Akademie věd má nové vedení. V Akademické radě je pět žen a dvanáct mužů
- Badmintonový turnaj opanovaly skvělé výkony i pohodová atmosféra
- Akademická štafeta. Radomír Pánek střídá Evu Zažímalovou v čele Akademie
- Radomír Pánek: Akademie musí být jednotná, silná a aktivní
- Czech-BioImaging už 10 let přináší špičkové technologie české vědě i průmyslu
- Akademický sněm AV ČR zvolil členy Akademické a Vědecké rady
- Prezident republiky jmenoval nového předsedu Akademie věd Radomíra Pánka
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.