Zahlavi

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová převzala Zlatou medaili Slovenské akademie věd

13. 01. 2025

Na novoročním koncertě Slovenské akademie věd 9. ledna 2025 v Bratislavě obdržela Eva Zažímalová Zlatou medaili SAV, nejvyšší ocenění, které instituce uděluje. Předal jí ji předseda SAV Pavol Šajgalík jako výraz poděkování za příspěvek k vybudování výjimečných vztahů mezi českou a slovenskou akademií.

V laudatiu vyzdvihl místopředseda SAV pro vědu, výzkum a inovace Peter Samuely, že pro Slovenskou akademii věd je její česká sesterská akademie referenční institucí.

„V náročném období naší dvojnásobné transformace bylo pro slovenskou akademii též důležité, že v paní předsedkyni získala velkou podporovatelku, která nám vždy poskytla cenné rady a morální oporu. Dlouholeté nadstandardní vztahy s vedením české akademie se projevují i v praktické rovině, například ve společném grantovém schématu podpory interdisciplinárního výzkumu,“ zdůraznil Peter Samuely.


Ocenění Evě Zažímalové předal předseda SAV Pavol Šajgalík.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová ve své děkovné řeči uvedla, že si ocenění velmi váží a že patří nejen jí, ale celému jejímu týmu, který se vztahům se slovenskou partnerskou akademií věnuje.

V čele nejvýznamnější české vědecké instituce stojí Eva Zažímalová od roku 2017. Letos v březnu svůj post po dvou funkčních obdobích předá nově zvolenému předsedovi Radomíru Pánkovi.  

Text: Zuzana Dupalová, s využitím zprávy SAV
Foto: Katarína Gáliková, SAV

Licence Creative Commons Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce