Předsedkyně Akademie věd udělila Akademickou prémii na prvotřídní výzkumy

Zdraví, migrace, kvalita vody – palčivě aktuální témata, kterým se věnuje trojice vědců na světové úrovni. Výzkumy Lucie Bačákové, odbornice na regenerativní medicínu a tkáňové inženýrství, antropologa Viktora Černého a hydrochemika Martina Pivokonského odměnila Akademickou prémií předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová 4. listopadu 2022 v prostorách Knihovny Akademie věd ČR.

„Práce všech tří laureátů koresponduje s vizí Akademie věd a naplňuje heslo Strategie AV21 ‚špičkový výzkum ve veřejném zájmu‘. Podpora, kterou jsme jim udělili, dokládá, že si vážíme jejich úsilí a společenské aktuálnosti jejich oborů,“ vyzdvihla Eva Zažímalová významný potenciál výzkumů oceněných vědců. Akademickou prémii, jedno z nejvýznamnějších vědeckých ocenění udělovaných v Česku, předala symbolicky v době konání Týdne Akademie věd ČR, jenž přibližuje vědu veřejnosti. Praemium Academiae se pojí s finanční částkou až třicet milionů korun. Laureáti je mohou na výzkumy čerpat po dobu šesti let.

Akademickou prémii předávala předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Křišťálové studánky s mikroplasty
„Voda se stává skutečně vzácnou surovinou. Získat kvalitní pitnou vodu je stále složitější,“ říká Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR. Hydrochemik a technolog úpravy vody se dlouhodobě zabývá fyzikálně-chemickými vlastnostmi vody, kvalitou přírodní i upravené vody a procesy její úpravy a čištění. Vypracoval několik patentů a technologií.

Podle vědcova názoru je nyní nutné rozvíjet možnosti recyklování odpadní vody, abychom ji mohli využívat pro výrobu vody užitkové i pitné. „Využívání všech dostupných zdrojů, a to včetně recyklace a znovuvyužití odpadních vod, je logickým důsledkem celosvětové krize v podobě nedostatku vody a její nízké kvality,“ dodává. „V běžných zdrojích vody nacházíme antropogenní látky, a to i v místech, kde bychom je nečekali – mikroplasty například nalézáme i v Himálaji nebo Antarktidě.“

Prostředky získané Akademickou prémií využije na analýzu mikropolutantů ve zdrojích vody a hledání možností jejich odstranění. Získané výsledky pak poslouží k zavádění nových technologií v čistírnách i úpravnách vod.

Až do morku kostí
Lucie Bačáková, vedoucí oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu AV ČR, je expertkou na biomateriály, regenerativní medicínu, tkáňové inženýrství a tkáňové náhrady. Specializuje se na reparaci a regeneraci tkání kostí, kloubů, kůže a kardiovaskulárního systému.

Vědkyně chce dál rozvíjet možnosti tkáňového inženýrství – u náhradních cév a chlopní plánuje například využívat pro přípravu kmenových buněk podkožní tuk. Ráda by také vyřešila absenci dlouhodobě funkčních biologických cévních náhrad o průměru šest a méně milimetrů. „I po sedmdesáti letech od zavedení prvních cévních náhrad do chirurgie to zůstává nevyřešenou otázkou, hledáním ,svatého grálu´ cévní chirurgie,“ říká.

Pro náhrady kloubů a výplně kostních defektů bude badatelka hledat nové materiály, které se lépe hodí do kostních tkání. Rozvíjet chce i metodu 3D biotisku kolagenu s buňkami a terapii nehojících se ran a jizev. „Věda je nekonečná a velmi náročná – musela jsem dělit čas mezi rodinu a vědu,“ zmínila Lucie Bačáková, že úspěšné bádání se neobejde bez obětí. Přesto si zatím nedokáže představit, že by někdy pověsila vědu „na hřebík“.

Migrace a my
Evoluční antropolog Viktor Černý z Archeologického ústavu AV ČR, Praha se specializuje na výzkum pravěkých událostí a procesů, mimo jiné klimatických změn, v nichž hledá důvody naší genetické diverzity. Spolupodílí se na projektech zkoumání evoluce člověka například v subsaharské Africe.

Díky Akademické prémii může rozšířit svůj výzkum a podrobněji se věnovat biokulturním interakcím. Zaměřuje se zatím na africký sahel a populační historii a kontakty tamních kočovných pastevců a usedlých zemědělců. Na jejich styky měla vliv klimatická změna, která nepřímo způsobila konflikty mezi skupinami, jež trvají dodnes, a destabilizaci oblasti. „Komplexní analýza symbiózy různých etnických a subsistenčních skupin může být prospěšná i k aktuální diskuzi o vhodné pomoci směřující ke snížení politické destabilizace,“ míní Viktor Černý. Do zkoumaných oblastí nyní zahrne i Asii.

„Chápeme migraci často jako něco nového, což ale není pravda,“ poukazuje Viktor Černý na skutečnost, že střetávání populací a kulturních okruhů je v historii civilizace zcela běžné. Dodává přitom, že za ním obvykle stály klimatické změny. „Migrace nás ale zároveň spojuje, umožňuje nám žít pospolu a shovívavěji. Naším cílem je tuto skutečnost objasnit a dokázat.“

Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť Akademie věd ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Výsledné oceněné vybírá předsedkyně Akademie věd ČR a poradní komise složená z českých i zahraničních odborníků. Rozhodují přitom nejen výsledky, kterých již vědci a vědkyně dosáhli, ale také perspektiva jejich výzkumu. Praemium Academiae uděluje Akademie věd ČR od roku 2007, včetně dnešních laureátů ji převzalo 39 badatelů.

Text: Zuzana Dupalová, ve spolupráci s tiskovým oddělením DVV SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

 Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Tomáš Čižmár převzal Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy
• Nadějní středoškoláci prezentovali vědecké projekty na konferenci Otevřené vědy
• Technologická agentura ocenila aplikované výzkumy pracovišť Akademie věd
• Česká a Saská akademie věd chtějí rozvíjet spolupráci na důležitých tématech
• ERC Synergy grant podpoří výzkum Ondřeje Nováka z Akademie věd ČR
• Podpora mladých vědců je důležitá, shodují se účastníci Wichterleho kempu
• Akademie věd podpořila prémiemi tři zkušené badatele a šest nadějí
• Výstava Věda fotogenická se představuje v Poslanecké sněmovně
• Akademie věd představila výsledky tří výzkumných programů Strategie AV21
• Týden Akademie věd je nářez, ale těšíme se na něj, říkají popularizátoři