Priority veřejných výdajů: srovnání zemí EU

Nový policy brief think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR prezentuje mezinárodní srovnání českých veřejných výdajů podle jejich účelu se zeměmi EU. Srovnává intenzitu veřejných výdajů České republiky vůči zemím EU v oblastech sociální, vzdělávací, výzkumné, obranné, kultury a podobně. Jaké jsou střednědobé trendy a co je ovlivňuje?

Podle posledních dostupných statistik z roku 2022 se intenzita veřejných výdajů – jako podíl výdajů na HDP – v České republice nacházela 10 % pod průměrem zemí EU a mírně pod průměrem území EU. To ČR řadí zhruba do středu zemí EU.

Výdajová intenzita v ČR výrazně převyšuje průměr EU v oblastech Rekreace, kultury a náboženství; Ochrany životního prostředí; Vězeňství; Ekonomických záležitostí a zdraví, ale výdajově významnější z nich jsou pouze dvě poslední.

„Vyšší intenzita výdajů oblasti Ekonomické záležitosti je v ČR ovlivněna dotacemi na obnovitelné zdroje energie (OZE), intenzivnějším dotováním železniční a silniční dopravy, a do jisté míry vyššími investicemi do dopravní infrastruktury, dané snahou uzavírat infrastrukturní mezeru,“ vysvětluje autor studie Daniel Münich.

Naopak intenzitu výrazně pod průměrem EU v ČR v roce 2022 vykazovaly oblasti Sociální ochrana; Bydlení a občanská vybavenost; Obrana a Všeobecné veřejné služby. Oblast Sociální ochrany se v ČR nachází výrazně pod průměrem EU. Tato oblast zahrnuje výdaje na Důchody, Podporu rodin a dětí, Nezaměstnanost, Bydlení a prevenci Sociálního vyloučení.

„Na velmi nízké intenzitě českých výdajů na Sociální ochranu se podepisuje především nízká intenzita výdajů na důchody a na nezaměstnanost. Jistou roli hraje doposud poměrně příznivá demografická situace v ČR, která se však bude ve výhledu zhoršovat,“ doplňuje Daniel Münich.

Mezinárodně srovnatelné údaje o intenzitě veřejných výdajů za roky 2023–2024 nejsou v současnosti ještě k dispozici. Průměrné hodnoty za EU se ale v čase příliš nemění. Na základě znalostí rozpočtových výdajů v ČR v letech 2023–2024 lze základní směry vývoje ČR vůči EU odhadovat zhruba takto:

• Konsolidační úsilí po roce 2022 intenzitu celkových veřejných výdajů v ČR v letech 2023–2024 ještě o něco sníží.
• Dá se očekávat výrazný nárůst intenzity českých výdajů na Obranu, ale k podobnému vývoji dojde i v průměru zemí EU.
• V oblasti Sociální ochrany v ČR zřejmě také dojde k jistému nárůstu intenzity s ohledem na vysoké tempo valorizace důchodů a nárůst počtu důchodců v důsledku nárůstu předčasných odchodů do důchodu.
• K výraznějšímu poklesu výdajové intenzity zřejmě dojde v oblastech Vzdělání a Výzkumu a vývoje, protože tempo růstu těchto položek v ČR v letech 2023–2024 výrazně zaostávalo za růstem nominálního HDP.

V diskusích o výdajových prioritách českých veřejných rozpočtů mnohdy není zřejmé, čím jsou priority určovány a přehlíží se předchozí vývoj výdajů, jejich výchozí úroveň a reálné potřeby. Navýšení výdajů pak namnoze bývají výsledkem tlaků zájmových skupin a hrozeb směrem k politické reprezentaci, spíše než výsledkem dobře informovaných diskusí a záměrů. Tato studie umožňuje posoudit výdajové priority v ČR, relativně i absolutně, na základě posledního dostupného srovnání se zeměmi EU a střednědobých změn po roce 2015.

Policy brief je dostupný na https://idea.cerge-ei.cz/. Vznikl s podporou Akademie věd ČR v rámci programu Strategie AV21 Společnost v pohybu. Celý text k dispozici zde.

Kontakt na autora:
Daniel Münich, daniel.munich@cerge-ei.cz

Administrativní kontakt pro média:
Eva Peňázová, eva.penazova@cerge-ei.cz

Přečtěte si také

• Více než 140 států světa schválilo zprávy o souvislostech mezi společností a přírodou
• Almanach geovědních pokusů, aneb vánoční dárek školám od „Vesmíru pro lidstvo“
• Čeští vědci se podílejí na vývoji ekologických solárních článků
• PLATOSpec, nový spektrograf v Chile pro lov exoplanet
• Archeologové odkryli u Prahy sídliště staré 7000 let
• Odhalena nová tajemství černých děr
• Čeští vědci dosáhli průlomu ve sledování zemětřesení v Etiopii
• V ÚOCHB AV ČR se otevírá unikátní zázemí pro kryogenní elektronovou mikroskopii
• Genetické vzorky zvířat z muzeí rozkryly některé evoluční záhady afrických savců
• Vidět znamená věřit. Altermagnetismus dokazují první mikroskopické snímky