Prodělali jste černý kašel? Přihlaste se do unikátní studie českých odborníků

Letos už u nás na černý kašel zemřeli tři lidé, z toho jeden novorozenec. Státní zdravotní ústav od začátku roku eviduje přes 13 000 případů, což odpovídá stavu z 60. let minulého století. Každý týden přibude více než tisíc nakažených. Jak s nemocí účinně bojovat? K jejímu lepšímu porozumění a vývoji efektivnějších vakcín má přispět nový výzkum odborníků z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, Mikrobiologického ústavu AV ČR a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Vědci a lékaři nyní hledají dobrovolníky, kteří onemocnění prodělali a jsou ochotni se studie zúčastnit.

Původcem vysoce nakažlivého onemocnění zvaného černý kašel nebo pertuse je bakterie Bordetella pertussis, která infikuje horní cesty dýchací. Množení bakterií v nosohltanu pak vede k rozvoji nemoci a k sestupu infekce do dolních cest dýchacích. U nejmladších, dosud neočkovaných dětí a také u kojenců může vyvolat závažný zápal plic s rizikem úmrtí. Je tedy velice důležité porozumět, jak imunitní systém zasahuje na sliznici dýchacích cest proti nákaze a jak může zabránit závažnému průběhu choroby a jejímu přenosu na jiné osoby.

„O imunitní odpovědi na bakterii způsobující černý kašel v nosní sliznici je toho zatím známo jen velmi málo. Proto potřebujeme získat od dárců s nedávno diagnostikovaným onemocněním černým kašlem a z nenakažených kontrolních dárců imunitní buňky stěrem ze sliznice nosní dutiny. Získané buňky budeme posléze studovat pomocí nejmodernějších technik, které umožňují zkoumat identitu každé jednotlivé buňky,“ vysvětluje Ondřej Štěpánek, vedoucí laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Cíle unikátní studie českých výzkumníků upřesňuje vedoucí laboratoře molekulární biologie bakteriálních patogenů Mikrobiologického ústavu AV ČR Peter Šebo: „Chceme charakterizovat různorodost populací imunitních buněk zapojených do odpovědi člověka na infekci původcem černého kašle. Budeme zjišťovat, jak se liší jejich zastoupení mezi nedávno infikovanými pacienty a zdravými dobrovolníky. Výsledky z této studie přispějí k lepšímu pochopení úlohy jednotlivých typů imunitních buněk během infekce. To pak může významně přispět k vývoji nové generace účinnějších vakcín proti černému kašli, které kromě záchrany životů kojenců budou také bránit šíření infekce.“

Výzkum by měl přispět k vývoji účinnějších vakcín proti černému kašli.

Studie je velmi důležitá pro pochopení, proč se i přes očkování mohou adolescenti stát přenašeči infekce původcem černého kašle. „Spolupráce akademických týmů s klinickým pracovištěm a praktickými lékaři může významně pomoci prohloubit poznání, jak se infekci černým kašlem bráníme. Věříme, že tyto poznatky pomohou vylepšit současné vakcíny i léčbu infekcí,“ dodává Martina Koziar Vašáková, přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice.

Zkušenosti z pandemie covidu-19 a experimentálních studií
Přestože se podobné studie celosvětově prováděly během nedávné pandemie viru SARS-CoV-2, imunitní odpověď sliznice dýchacích cest na jiné patogeny zůstává neprozkoumaná. Společný výzkum týmů zapojených v projektu Národního institutu virologie a bakteriologie nyní na modelu ukázal, že imunitní odpověď myší na infekci původcem černého kašle se velmi liší od odpovědi na infekci virem chřipky.

„Prosíme občany starší patnácti let, kteří v nedávné době onemocnění černým kašlem prodělali nebo právě prodělávají, aby nám pomohli posunout hranice poznání toho, jak na černý kašel reaguje naše imunita. Odběr z nosu je rychlý a pouze mírně nepříjemný, podobně jako výtěry při nedávných covidových testech. Z etických důvodů nenabízíme žádnou finanční odměnu, ale po zpracování pošleme každému účastníkovi jeho výsledky s komentářem a poděkováním za pomoc vědeckému zkoumání. Protože nejvíce postiženou skupinou v současné epidemii jsou adolescenti ve věku patnácti až devatenácti let, středoškolákům potvrdíme omluvenku. Budeme vám velmi vděční za účast ve studii,“ vyzývá veřejnost Ondřej Štěpánek z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Dobrovolníci, kteří onemocnění nedávno prodělali a jsou ochotni se do studie zapojit, se mohou přihlásit ZDE.

Studie je součástí výzkumného záměru projektu financovaného Národním institutem virologie a bakteriologie (Program Exceles LX22NPO5103, financováno Evropskou unií, Next Generation EU).

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, s využitím tiskové zprávy AV ČR
Foto: Shutterstock

Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk
• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu