Průhonická botanická zahrada získala významnou mezinárodní akreditaci
15. 07. 2021
Průhonická botanická zahrada Botanického ústavu AV ČR získala jako první česká botanická zahrada mezinárodní akreditaci Conservation Practitioner, kterou uděluje mezinárodní organizace botanických zahrad, Botanic Gardens Conservation International (BGCI). Získání tohoto oprávnění je významným stupněm v profesionalizaci zahrady a jejích genofondových programů
Průhonická botanická zahrada se tak stala právoplatnou součástí největší sítě botanických zahrad a odborníků na ochranu rostlin na světě. „Získání této akreditace je pro naši zahradu důležitým milníkem. Společně s akreditací Botanic Garden Accreditation, kterou jsme od BGCI získali minulý rok, znamená, že je zařazena mezi mezinárodně uznávané subjekty a splňuje vysoké standardy z pohledu sbírek i návštěvnického komfortu,“ říká vedoucí Průhonické botanické zahrady Pavel Sekerka.
Akreditace botanické zahrady BGCI je navržena tak, aby zahrnovala a stanovila globální standard pro botanické zahrady. Při udělení se posuzují kritéria jako strategické řízení zahrady, dokumentace jejích sbírek, odborné znalosti zaměstnanců, vzdělávání veřejnosti, udržitelnost, etika či ochranná činnost, která je zaměřena jak na ochranu před škůdci, tak na ochranu rostlinných druhů.
„Pro naši botanickou zahradu to znamená zvýšení prestiže u laické i odborné veřejnosti u nás i v zahraničí. Návštěvníci i výzkumní pracovníci mají jistotu, že jsou naše sbírky legální, odpovídají všem požadovaným normám a jsou vedeny v souladu s mezinárodním právem. To má velký význam například pro subjekty, které hledají vhodného partnera pro záchranný program nebo potřebují určitý rostlinný druh z naší sbírky pro vědecký výzkum,“ doplňuje Pavel Sekerka.
BGCI je mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady. Spojuje více než 60 tisíc odborníků botanických zahrad a udržuje globální databáze, ve kterých mohou odborníci nalézt informace o taxonech rostlin pěstovaných v botanických zahradách, známých druzích stromů a jejich distribuci na úrovni zemí apod. Cílem organizace je především záchrana genofondu planých i kulturních rostlin.
Průhonická botanická zahrada je zapojena do záchranných programů kriticky ohrožených domácích druhů rostlin, je součástí Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity, v rámci kterého zajišťuje uchování kulturního a přírodního dědictví obsaženého ve sbírkách. Jedná se především o sbírku kosatců, která patří k z největším na světě, nejpočetnější českou sbírku růží a jednu z největších sbírek denivek a pivoněk v ČR. Návštěvníkům je otevřena od dubna do září denně mimo pondělí, od 9 do 17 hodin. Nachází se v areálu Průhonického parku a je součástí Botanického ústavu AV ČR. Více na ibotky.cz.
Kontakt:
RNDr. Pavel Sekerka
Vedoucí Průhonické botanické zahrady
pavel.sekerka@ibot.cas.cz
Mgr. Mirka Dvořáková
PR & Marketing Manager
miroslava.dvorakova@ibot.cas.cz
+420 602 608 766
Přečtěte si také
- Monografie rozkrývá vztahy mezi uměním a politikou v meziválečném Československu
- Akademie věd předá šest medailí, dvě zahraničním expertům
- Objev mini-neptunu a tajemství ztraceného horkého jupitera v systému TOI-2458
- Vědci objevili nový obří virus v římovské nádrži. Dostal jméno Budvirus
- Vědci odhalili klíčový protein pro vývoj nové generace antibiotik
- V Ústavu dějin umění zkoumají nejstarší fotografie z Městského muzea Polná
- Molekulární past na exotické kovy slibuje lepší diagnostiku a vývoj léčiv
- Jak se vzala voda na Zemi?
- Na dynamiku buněk má zásadní vliv protein MICAL1, kontroluje buněčný cytoskelet
- Vědci objevili nové druhy vzácných hub. Dovedla je k tomu analýza arzénu
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.